Česko-lužický věstník
Ročník XII
Číslo 3 / březen
2002
Jurij Łušćanski
se narodil 8. 10.
1951 ve Worklecích. Studoval hudbu na vysoké škole v Drážďanech. Od roku
1991 je referentem Domowiny pro styk s veřejností. Žije v Budyšíně. Píše
lyriku a publicistické stati. Některé básně zveřejnil v antologiích a časopisech,
připravuje se vydání celoživotní sbírky jeho básní.
Zyma
18. 7. 1974 w kofejowni Slaviji w Praze
Zawodźěta je barbnosć
a wobjata hładkosć
so zhubi
sćicha započinam zynčeć
dopomnjenski spěw -
při tym so jasnja
lodowe róže
a předyrja křiže
kotrež zamuća mysle
a baju sej wo dawnych kozach
nade mnu škraba
podarmo snano sroka
skerje budźe to hawron
- njech leći...
stupy wostanu běłe
we wětře wisaja baje
a ćmowosć lišći so bliže
k nócnemu slěbru.
Zima
18. 7. 1974 v kavárně Slavii v Praze
Barevnost je zakrytá
a objatá hladkost
zmizela
potichu si začínám broukat
píseň vzpomínek –
přitom se skvějí
ledové růže
a prodírají kříže
které zaplétají myšlenky
a bájím si o dávných kozách
nade mnou škrábe
zbytečně snad straka
spíše to bude havran
– ať letí ...
šlépěje zůstanou bílé
ve větru visí bajky
a temnost se lísá
blíže
k nočnímu stříbru.
__________________________________________________________________________________
Takto zní říkanka,
o které básník básní.
Baje baje basničku,
štyri kozy na štryčku.
Prěnja skoči přez
płót,
kajki bě to
wrjeskot!
Druha skoči do błóta,
kajka bě to
robota!
Třeći skoči do
hata,
ta bě tajka
nohata.
Štwórta skoči do
młyna,
dźechu tam wot
wobjeda.
Dachu jej šklu
hrochu,
z widličku ju kłochu,
z łopatku šće připłacnychu.
Hdźe ta łopatka
wosta?
Do wody jim padźe.
Hdźe ta woda
wosta?
Do kerkow so zběža.
Hdźe te kerki
wostachu?
Do walčkow so
zrubachu.
Hdźe te walčki
wostachu?
Na popjel so
spalichu.
Hdźe tón popjel
wosta?
Do mydła so
splaca.
Hdźe to mydło
wosta?
Na košle so
zmaza.
Hdźe te košle
wostachu?
Na dźěći so
stykachu.
Hdźe te dźěći
wostachu?
Na bajki rjenje
poskaju.
Havran
odkazuje na lidový zvyk ptačí svatba.
Hlejće, nowa wěc so stała,
słyšće, chcyjo zrozumić:
sroka je sej muža wzała,
čas je był so woženić.
Hawron jej nawoženja,
toho je sej zhladała.
Tón ma wjele zamóženja,
tuž je za nim žadała.
...
Dosud nezveřejněnou báseň Jurije Łušćanského,
která dřímala v archivu Jiřího Mudry, přeložil Radek Čermák, říkanku »o dávných kozách« a »ptačí svatbě« přiložila Zuzana Sklenářová.
Bibliografie článků s lužickosrbskou
tématikou v Hlasu severu 1990 - 2001
Hlas severu je čtrnáctideník vydávaný Městem Varnsdorf.
Stejnojmenné periodikum bylo vydáváno již v letech 1967-1975. V roce
1990 bylo vydávání obnoveno a od té doby vychází jako čtrnáctideník (24 čísel
ročně). V roce 2002 vychází 22. ročník.
Živé styky a spolupráce mezi Varnsdorfem a Lužickými Srby
se odráží i na stránkách varnsdorfských novin. Hlas severu se tak stal pro českého
čtenáře jedním neopominutelným zdrojem informací o Lužických Srbech a česko-lužickosrbských
stycích.
Bibliografický soupis obsahuje články na uvedené téma publikované
v celém „novém“ období Hlasu severu, a to až do nejnovějšího vydání (č.
1/2002 ze dne 11.1.2002).
Řazení údajů v záznamu: Autor (popř. redakční šifra, někdy
vůbec chybí): Název článku. Číslo vydání/Rok vydání, strana. Anotace (pokud je
nutná) a údaje o vybavení článku (fotogr., ilustrace). – Některé články nejsou
opatřeny názvem, v takovém případě je uměle doplněn v hranatých závorkách.
1. mhra: Zemřela Hanka Krawcec. 19/1990, s.
6
2. Melichar, Jaroslav: Warnolčice -
okno do Lužice. 22/1990, s. 4
O počátcích
svobodného poválečného lužickosrbského školství ve Varnsdorfu
3. Hrabal, Milan: Vzpomínka na Hanku
Krawcec. 5/1991, s. 4
S
upozorněním na výstavku exlibris v divadle.
4. Louka, Martin: Zájezd do budyšínského
divadla. 19/1993, s. 5
...na činohru
Petra Malinka "Odpověď".
5. Hrabal, Milan: Nezemřel – žije. 22/1993,
s. 3
Medailónek
Bjarnata Krawce, s jeho portrétem od Hanky Krawcec.
6. gr: Na návštěvě v Lužici. 3/1994,
s. 1
Starostka
Varnsdorfu A. Dudková a M. Hrabal na lidové slavnosti Lužických Srbů 29.1.1994.
7. mhra: Na počest Bjarnata Krawce. 4/1994,
s. 6
Pozvánka
na koncert z díla B. Krawce 13.3.1994.
8. mhra: [Pozvánka na koncert]. 5/1994, s.
1
Pozvánka
na koncert z díla B. Krawce pořádaný v den výročí narození Hanky Krawcec
(13.3.1994).
S
ilustrací od H. Krawcec.
9. JF: Varnsdorf – Lužice. 6/1994, s. 3
Z
koncertu z díla B. Krawce 13.3.1994. 1 fotogr.
10. Poláček, Josef: Hanka Krawcec.
8/1994, s. 4
Medailónek
malířky, s jejím portrétem od autora článku.
11. Vydra, František: Velikán malého národa.
8/1994, s. 4
Medailónek
Michala Hórnika ke 100. výročí úmrtí.
12. gr: Koncert v Liberci. 9/1994, s. 5
O účasti
Varnsdorfkého pěveckého sboru na koncertu na počest B. Krawce v Liberci
(17.4.1994).
13. JF: Výroční Kaleidoskop v divadle.
10/1994, s. 6
O pořadu
se spisovateli Jurijem Kochem a Geratem Hendrichem 27.4.1994.
14. Vydra, František: M. Nowak - malíř svého
lidu. 11/1994, s. 3
Medailónek
Měrčina Nowaka-Njechorského, s jednou ukázkou malířovy tvorby.
15. Růžička, Jiří: Projekt Mosty. 12/1994, s.
8
K
projektu česko-lužickosrbského literárního sborníku Mosty (ve skutečnosti pak
nesl název Strach o moudivláčka), iniciovaná M. Hrabalem.
16. gr: Starostka v Raduši. 14/1994, s. 2
Účast
starostky Varnsdorfu A. Dudkové a M. Hrabala na přehlídce lužickosrbské kultury
v dolnolužické Raduši 26.6.1994.
17. jan: Svátek srbské poezie. 14/1994, s. 3
Účast M.
Hrabala na Svátku lužickosrbské poezie v Dolní Lužici.
18. mhra: Lužickosrbské kulturní dny.
18/1994, s. 6
Informace
o programu ve dnech 10.-17.10.1994 v Praze.
19. Šubrtová, Irena: To byl zážitek...
19/1994, s. 3
Mj. o
znovuotevření muzea ve Varnsdorfu v září 1994; s osobní vzpomínkou na B.
Krawce.
20. jam: Pražanům v Praze německy aneb výstava
o Lužických Srbech v Čechách 1994. 20/1994, s. 3
O zahájení
Dnů lužickosrbské kultury v Praze a výstavách o Lužických Srbech ve Staroměstské
radnici.
21. aje: O lužickosrbském školství v Rumburku.
22/1994, s. 2
Setkání ředitelů
středních škol ze Šluknovského výběžku se zástupci Domowiny (9.11.1994) o možnostech
studia lužickosrbských studentů v Čechách a naopak.
22. M: Spolupráce s Lužickými Srby. 14/1995,
s. 1
O jednání
se zástupci Domowiny u starosty Varnsdorfu 3.7.1995.
23. M: Na semináři v Görlitz. 14/1995,
s. 1
O účasti
M. Hrabala a O. Domorázkové na semináři v rámci Euroregionu Nisa, věnovanému
mj. problematice identity Lužických Srbů.
24. Zbihlej, Josef: Ohlédnutí po roce.
17/1995, s. 1
Též o
nejbližších aktivitách a záměrech muzea ve Varnsdorfu – mj. výstava tří lužickosrbských
výtvarných umělců.
25. KAM: Pozvánka na vernisáž. 18/1995, s. 5
...tří
lužickosrb. výtvarníků (Jan Buk, Worša Lanzyna, Steffen Lange) v muzeu ve
Varnsdorfu 4.10.1995.
26. Zbihlej, Josef: Den plný krásy. 19/1995,
s. 4
Reportáž
z vernisáže výstavy luž.-srb. výtvarníků v Rumburku 12.9.1995.
27. Hrabal, Milan: Hanka Krawcec - život a dílo.
20/1995, s. 1
Výzva k
zasílání příspěvků do připravovaného sborníku o malířce.
28. mhra: Návštěva přátel v městském muzeu.
20/1995, s. 5
Reportáž
z vernisáže výstavy lužickosrbských výtvarníků v muzeu 4.10.1995. 1 fotogr.
29. ham: Návštěvou u Lužických Srbů. 21/1995,
s. 1
O jednání
se zástupci Domowiny v Budyšíně 17.10.1995.
30. Výstava lužickosrbských výtvarníků.
21/1995, s. 1
Oznámení
o prodloužení výstavy ve varnsdorfském do 10.11.1995.
31. Hledáme pamětníky lužickosrbského školství.
22/1995, s. 3
K
chystanému setkání bývalých lužickosrb. studentů ve Varnsdorfu 9.12.1995.
32. ham: Tip pro volnou chvíli v Liberci.
22/1995, s. 8
Otevření
výstavy o Lužických Srbech v Liberci 31.10.1995.
33. Krawc, Křeščan: Dítko aneb Světýlko u
hranice. 24/1995, s. 4, 5
Povídka
lužickosrb. autora o muži přezdívaném "Dítko", který převedl přes
hranice u Varnsdorfu několik uprchlíků z býv. Jugoslávie. S medailónkem
autora.
34. Zbihlej, Josef: Dvakrát z muzea.
24/1995, s. 7
Prosincová
výstavní činnost muzea - mj. z Liberce zapůjčená výstava o Luž. Srbech.
35. Krawcec, Hanka: [Ludwig van
Beethoven]. 1/1996, s. 5
Kresba -
portrét L. van Beethovena od Hanky Krawcec (k výročí obou osobností)
36. Hrabal, Milan: Setkání po padesáti
letech. 1/1996, s. 3
Reportáž
ze setkání bývalých lužickosrb. studentů ve Varnsdorfu 9.12.1995.
37. Zbihlej, Josef: [Setkání po padesáti
letech]. 2/1996, s. 3
Jan Bart
na fotografii ze setkání bývalých lužickosrb. studentů ve Varnsdorfu 9.12.1995.
38. Foret, Antonín: Sponzorský dar z Lužice.
5/1996, s. 1
Finanční
dar od bývalých studentek lužickosrb. gymnázia pro základní školu a gymnázium
ve Střelecké ul.
39. Doteky s černou a bílou. 5/1996, s. 5
Medailón
malířky H. Krawcec a pozvánka na jí věnovaný pořad Doteků 12.3.1996.
S
ilustrací od H. Karwcec a fotografií malířky.
40. In memoriam Hanky Krawcec. 7/1996, s. 5
Recenze
pořadu Doteků 12.3.1996 "Doteky s černou a bílou". 3 fotogr. Chybí
zakončení článku (tisk. chyba).
41. ham: Hanka Krawcec v tisku. 7/1996,
s. 5
Bibliografie
článků k 95. výročí narození H. Krawcec.
42. Ocenění z ministerstva kultury.
7/1996, s. 5
Citace z
dopisu dr. Kudrny starostovi Varnsdorfu ohledně kulturních aktivit ve městě
(spojených mj. s výročím H. Krawcec).
43. ham: Na Svátku lužickosrbské poezie.
17/1996, s. 4
O účasti
M. Hrabala na 18. ročníku Svátku lužickosrb. poezie v srpnu 1996; zejm. besedy
pořádané deníkem Serbske nowiny.
44. ham: Doteky s lužickosrbskou literaturou.
21/1996, s. 7
K připravovanému
pořadu Doteků 20.11.1996 na chatě TJ Slovan v Jiřetíně pod Jedlovou.
45. Q: Setkání s lužickosrbskými spisovateli.
23/1996, s. 5
Reportáž
z akce na chatě TJ Slovan 20.11.1996 v Jiřetíně pod Jedlovou. 1 fotogr.
46. jan: Mezinárodní ediční počin. 4/1997, s.
2
K vydání
literárního sborníku severočeských a lužickosrb. autorů.
47. mhra: Střípky. 5/1997, s. 2
Mj. o
mezinárodní konferenci o problematice mládeže v Euroregionu Nisa v Kytlicích (s
besedou o spolupráci s Lužickými Srby)
48. gr: Svátek lužickosrbské poezie. 12/1997,
s. 7
... se
poprvé uskuteční též ve Varnsdorfu - 22.6.1997 v Měst. knihovně.
49. Hendrich, Gerat: 2. setkání lužickosrbských
studentů ve Varnsdorfu. 13/1997, s. 1
Informace
k nadcházející akci 6.9.1997. 1 fotogr.
50. Weiss, Norbert: Andricki, kaplan.
13/1997, s. 5
Překlad
básně něm. autora, recitované ve Varnsdorfu na Svátku lužickosrb. poezie v červnu
1997.
51. Q: Svátek lužickosrbské poezie. 13/1997,
s. 7
Reportáž
z průběhu akce 22.6.1997 ve varnsdorfské knihovně.
52. Mezinárodní svátek poezie. 14/1997,
s. 4
Foto z
akce 22.6.1997 ve varnsdorfské knihovně, báseň polské autorky arab. původu
Mariam Abdel Al, zápis B. Urbankowského do kroniky poetického studia Doteky.
53. Gerat Hendrich: 2. setkání lužickosrbských
studentů ve Varnsdorfu. 14/1997, s. 4
Informace
k nadcházející akci 6.9.1997.
54. Program II. setkání Lužických Srbů.
16/1997, s. 1
Program
setkání lužickosrbských studentů ve Varnsdorfu 6.9.1997.
55. M: Škola oslavila 90. výročí. 18/1997, s.
1
O akcích,
kterými bylo připomenuto výročí budovy školy ve Střelecké ul. (včetně 2. setkání
lužickosrbských studentů ve Varnsdorfu).
56. M: Setkání lužickosrbských studentů.
18/1997, s. 2
Reportáž
z akce 6.9.1997 zařazené do oslav 90. výročí školy ve Střelecké ul.
57. M: Střípky. 18/1997, s. 2
Mj. o
zveřejnění vzpomínek J. Wornara na studentská léta ve Varnsdorfu v deníku
Serbske nowiny.
58. Píh: Doteky jazyků. 9/1998, s. 7
Z besedy
s prof. slavistiky z Oxfordu G. Stonem ve Varnsdorfu 14.4.1998 (týkala se mj.
Lužických Srbů).
59. Hrabal, Milan: Německy a vedle taky česky.
11/1998, s. 3
K česko-něm.
nápisu na nově zbudované kryté tržnici; návrh, aby byl připojen i nápis v lužické
srbštině.
60. jan: Pozvánka na jubilejní svátek poezie.
13/1998, s. 5
… tj. na
Svátek lužickosrbské poezie 12.7.1998 v Měst. knihovně.
61. jan: Pozvánka na jubilejní svátek poezie.
14/1998, s. 5
… tj. na
Svátek lužickosrbské poezie 12.7.1998 v Měst. knihovně. Připojena báseň B.
Dyrlicha "Převrat".
62. jan: Mezinárodní slavnost poezie a přátelství.
15/1998, s. 1, 3
Reportáž
ze Svátku lužickosrbské poezie 12.7.1998. S verši Adama Mickiewicze, Petera
Huckaufa. 1 fotogr.
63. Poetický kód 200-20-2 aneb ohlédnutí
za mezinárodním svátkem lužickosrbské poezie. 16/1998, s. 4, 5
Dvoustrana
k akci 12.7.1998. Zařazeny básně 8 autorů, faksimile zápisů do kroniky, 3
fotogr. + 1 fotogr. na s. 1).
64. Na druhé straně slunce... 20/1998, s. 5
Upozornění
na rozhlasový pořad o Lužici.
65. Hrabal, Milan: Bjarnat Krawc. 22/1998, s.
1
Medailónek
B. Krawce k 50. výročí jeho úmrtí. S portrétem skladatele od Hanky Krawcec.
66. mhra: Vzpomínka na významného občana
Varnsdorfu. 22/1998, s. 2
Připravované
akce 25. a 26.11.1998 k výročí úmrtí B. Krawce.
67. M: Střípky z kultury. 22/1998, s. 3
Mj. ocenění
literárních aktivit ve Varnsdorfu (vč. spolupráce s Lužickými Srby) na valné
hromadě Obce spisovatelů; vydání sborníku "Žijeme spolu, nebo vedle
sebe?" s příspěvkem M. Hrabala o Lužických Srbech.
68. KAM: Z hudebního odkazu Bjarnata Krawce.
22/1998, s. 7
Pozvánka
na koncert 25.11.1998 k výročí úmrtí B. Krawce.
69. ham: Poetický kód 200-20-2. 23/1998, s. 4
O
publikaci vydané knihovnou – sborníku básní z Mezinár. svátku lužickosrbské
poezie.
70. ham: Pozvánka na literární křtiny.
23/1998, s. 6
K akci připravované
na 17.12.1998 - křest antologie "Na druhé straně slunce". S ilustrací
lužickosrb. výtvarnice Ilsy Bryccyny.
71. JF: Vzpomínka na B. Krawce. 24/1998, s. 7
Recenze
koncertu 25.11.1998 k výročí úmrtí B. Krawce.
72. JF: Na druhé straně slunce. 1/1999, s. 7
Reportáž
ze křtin almanachu nejmladší lužickosrbské poezie 17.12.1998 ; připojena báseň
M. Dyrlicha v originále i překladu do češtiny.
73. JF: Na obou stranách slunce. 6/1999, s. 6
Recenze
antologie "Na druhé straně slunce".
74. mhra: O almanach je zájem. 8/1999, s. 7
Ohlas
vydání antologie "Na druhé straně slunce".
75. gr: Úspěšný projekt. 8/1999, s. 7
O
projektu "Městská knihovna Varnsdorf - centrum setkávání Euroregionu čtyř
jazyků a kultur" připraveném varnsdorfskou radnicí.
76. mhra: Poezie mezinárodně. 13/1999, s. 3
Pozvánka
na Svátek lužickosrbské poezie 17.7.1999 v Měst. knihovně.
77. m: Historická návštěva V. Havla. 14/1999,
s. 1
Z návštěvy
prezidenta ČR ve Varnsdorfu, kde se mj. setkal se zástupci Lužických Srbů a navštívil
výstavu o lužickosrbských tradicích.
78. Svátek lužickosrbské poezie. 14/1999, s. 6
Pozvánka
na Svátek lužickosrbské poezie 17.7.1999 v Měst. knihovně.
79. Kantůrková, Eva: Uznání varnsdorfské
knihovně. 15/1999, s. 1
Dopis ředitelky
odboru literatury a knihoven Ministerstva kultury na podporu výstavby nové
knihovny oceňuje i lužickosrbské aktivity města.
80. Dyrlich, Benedikt: Další prohloubení
spolupráce s Lužickými Srby. 15/1999, s. 1
Výňatky
z dopisu předsedy Svazu lužickosrb. umělců oceňujícího aktivity města ve vzájemné
spolupráci, mj. podpora výstavby nové knihovny.
81. Šubrová, Irena: Odcházejí přátelé a
známí. 15/1999, s. 3
Nekrolog
varnsdorfské výtvarnice E. Musilové je i připomínkou dalších místních výtvarníků,
zejm. Hanky Krawcec.
82. jan: Poezie zněla v pěti jazycích.
15/1999, s. 5
Ohlédnutí
za Svátkem lužickosrbské poezie 17.7.1999 v Měst. knihovně.
83. Třetí zastavení - mezinárodní svátek lužickosrbské
poezie - Varnsdorf 1999 16/1999, s. 4,
5
Dvoustrana
zahrnuje ukázky prací básníků zúčastněných na Svátku lužickosrbské poezie
17.7.1999 v Měst. knihovně. 7 fotogr.
84. Lužičtí Srbové v našem tisku. 17/1999, s.
5
O článku
dr. Fr. Vydry o Lužických Srbech v časopise Naše rodina.
85. jan: Ohlas na Třetí zastavení. 22/1999, s.
3
O
publikaci vydané knihovnou - sborníku ze Svátku lužickosrbské poezie 17.7.1999.
86. Hrabal, Milan: Lužickosrbský Sokol a
Varnsdorf. 3/2000, s. 4
87. Hrabal, Milan: Zajímavá knížka o Lužici.
6/2000, s. 4
Publikace
dr. Vydry o Luž. Srbech "Tonoucí ostrovy" se na mnoha místech týká i
Varnsdorfu.
88. Zápotocký, Petr: [Dohoda o spolupráci].
9/2000, s. 2
Foto z návštěvy
ředitelky Lužickosrbského gymnázia Budyšín ve Varnsdorfu 18.4.2000 - podpis
dohody o spolupráci s varnsdorfským gymnáziem.
89. gr: O Varnsdorfu v Litvě a Lužici. 9/2000,
s. 3
O článcích
v zahraničním tisku o přeshraničních aktivitách varnsdorfských institucí.
90. mhra: Dohoda mezi gymnázii uzavřena.
10/2000, s. 3
Uzavření
dohody o společných aktivitách Biskupského gymnázia Varnsdorf a Lužickosrbského
gymnázia Budyšín.
91.
mhra: Změna termínu svátku poezie. 15/2000, s. 1
92. jan:
Literární střípky. 15/2000, s. 7
Překlady
lužickosrb. poezie a studie o kultuře Lužických Srbů ve slovenském časopise
Dotyky; monotematické číslo časopisu Pandora o Lužických Srbech; vydání sborníku
Dva večery.
93. Svátek
lužickosrbské poezie. 18/2000, s. 4
Pozvánka
na akci 27.10.2000. (Znovu opakována: 19/2000, s. 5; 20/2000, s. 2)
94.
Koncert lužickosrbské hudby a tance. 18/2000, s. 4
Pozvánka
na koncert 6.10.2000.
95.
Foret, Antonín: Koncert lužických studentů v Biskupském gymnáziu. 18/2000, s. 7
K připravovanému
koncertu 6.10.2000; studijní pobyt varnsdorfských studentů v rámci programu
"Iniciativa mládeže Expo 2000 Bautzen - Hannover"
96.
Hrabal, Milan: Inspirativní koncert v aule. 20/2000, s. 5
Z
koncertu lužickosrbské hudby a tance ve varnsdorfském gymnáziu 6.10.2000. 1
fotogr.
97.
Svobodová, Marcela: Gymnázium Budyšín a EXPO 2000. 20/2000, s. 5
O
studijním pobytu varnsdorfských studentů v rámci programu "Iniciativa mládeže
Expo 2000 Bautzen - Hannover"
98. jan:
Setkání přátel poezie. 21/2000, s. 7
Ze Svátku
lužickosrbské poezie ve Varnsdorfu 27.10.2000. 2 fotogr.
99. jan:
Poezie by neměla být cizí slovo. 22/2000, s. 5
Ze Svátku
lužickosrbské poezie ve Varnsdorfu 27.10.2000. 5 básní, 2 fotogr.
100.
Petrová, Jana: Mladá poezie v BGV. 23/2000, s. 7
O akci v
Biskupském gymnáziu Varnsdorf 24.11.2000, mj. představen sborník Dva večery a předneseny
ukázky lužickosrb. poezie.
101.
mhra: O Hrádek je zájem i v Lužici. 24/2000, s. 2
Vzpomínky
Miklawše Krawce na varnsdorfskou výletní restauraci ve 40. letech.
102.
Ruthová, Štěpánka - Ječná, Michaela: Dojmy studentů BGV z návštěvy SRN.
24/2000, s. 3
... tj.
ze studijním pobytu v rámci programu "Iniciativa mládeže Expo 2000 Bautzen
- Hannover"
103. rd: H.
Krawcec čestnou občankou města. 3/2001, s. 1
Z jednání Zastupitelstva
města 25.1.2001, kde bylo mj. schváleno udělení čestného občanství lužickosrb.
výtvarnici in memoriam.
104. Hrabal,
Milan: Hanka Krawcec – 100 let. 5/2001, s. 5
Medailón výtvarnice
ke 100. výročí narození, s její fotografií, ukázkou grafické tvorby a
programem akcí k výročí.
105. jan: Vzpomínka
na Hanku Krawcec. 6/2001, s. 1
Z oficiálních akcí
ke 100. výročí narození výtvarnice 13.3.2001. S fotografií předání osvědčení
o čestném občanství in memoriam.
106. Hrabal,
Milan: Spolek přátel Lužice v Opole. 7/2001, s. 7
…spolupracuje a partnery ve Varnsdorfu, vydal básnickou sbírku T. Meškanka.
107. mhra: Jurij
Brězan – žijící lužickosrbský klasik. 11/2001, s. 3
Úryvek z Brězanova
románu Krabat doprovozený jeho fotografií a pozvánkou na Svátek lužickosrbské
poezie 7.6.2001 v Měst. knhovně.
108. Svátek lužickosrbské
poezie. 11/2001, s. 7
Pozvánka na akci
7.6.2001 v Městské knihovně.
109.
jan: Krabat a ti druzí (ve Varnsdorfu). 13/2001, s. 4
Reportáž
ze Svátku lužickosrbské poezie 7.6.2001, s ukázkami veršů čtyř účastníků a
dvěma fotografiemi.
110. Bačíková,
Andrea: Návštěva v Budyšíně. 14/2001, s. 2
Jednodenní
exkurze studentů Biskupského gymnázia Varnsdorf na Lužickosrbském gymnáziu v Budyšíně.
111.
rd/jan: Střípky. 15/2001, s. 2
Mj.
upozornění na aktualizované vydání publikace M. Hrabala „Hanka Krawcec“.
112.
mhra: Varnsdorfští občané iniciátory akce na podporu Lužice. 16/2001, s. 5
Informace
k podpisové akci na podporu lužickosrbských základních škol a výzva k podpoře
této
akce; text prohlášení, informace o šíření iniciativy a prvních signatářích. Připojeno
několik lužickosrb. přísloví a tři grafiky Hanky Krawcec (včetně ofic. znaku
Domowiny); ilustrační foto (lužickosrb. svatební průvod) na s. 1.
113.
mhra: Ohlasy Varnsdorfské solidarity s Lužickými srby. 17/2001, s. 4
Přehled
podpisových míst, informace o překladech výzvy do jiných jazyků a o přípravě
dalších protestních akcí.
114.
mhra: „Varnsdorfská solidarita“ na podporu lužickosrbského školství má ohlas.
19/2001, s. 4
Ohlas výzvy,
informování německých politiků, jednání s českými poslanci, přehled
podpisových míst.
115.
Hrabal, Milan: Přijetí u premiéra M. Zemana. 21/2001, s. 1
Výsledky
jednání delegace Lužických Srbů a zástupců Varnsdorfské solidarity s předsedou
vlády ČR a poslanci Parlamentu ČR 24.9.2001.
116.
Koubek, Petr M.: Krásná Lužice opět ve Varnsdorfu. 23/2001, s. 4
Pokračuje
studentská výměna mezi Lužickosrbským gymnáziem v Budyšíně a Biskupským
gymnáziem Varnsdorf. Studenti z Budyšína při návštěvě Varnsdorfu kontaktovali
Lužické Srby, kteří v Čechách zůstali z poválečných let.
117. Tomášek,
Jaroslav – Dausch, Robert: Na konci třetího roku. 24/2001, s. 2
Starosta
a místostarosta Varnsdorfu v ohlédnutí za 3 roky svého volebního období krátce
hodnotí i spolupráci s Lužickými Srby (v kapitole Školství a kultura).
118.
Hrabal, Milan: Varnsdorfská solidarita – téměř devět tisíc podpisů. 1/2002, s.
2
Ohlas a
význam akce na podporu lužickosrbského školství, přehled podpisových míst.
Zpracoval Martin Havlíček.
Alois Jirásek u Lužických
Srbů
Josef Páta
Dojat položil jsem péro, dokončiv překlad
smutného díla...Shledalť jsem, že ještě dnes jsou poměry podobné a že není nic
obtížnějšího než vykořenit z lidu zaryté a zakořeněné nectnosti...
Tak
začal svou předmluvu k překladu Jiráskova Gera1) mladý lužickosrbský
žurnalista Mikławš Andricki v Lužici r. 1905. A pak pokračoval: Slavný
český romanopisec a dramatik vzal do rukou látku, kterou před ním již mnozí do
rukou brali, mezi nimi též náš Mato Kósyk. Ale mnohem více než rozlehlé epos působí
čin, účinkuje hra a její hluboce dojímavé děje. Jirásek jako nikdo před tím
sepisuje s nedostižným mistrovstvím historii svého národa v románovém rouchu.
On je zralý muž, nevšedního vlasteneckého zanícení, ale nicméně i kritického ducha, talent. Jestliže
kdo, tož on zná svůj národ, svůj slovanský národ; a jsme všichni jednoho rodu.
Proto chtěl Jirásek touto smutnou hrou poučit i své nejbližší krajany a dáti
jim obraz dávných hádek a sporů, kteréž bohužel v celé naší slovanské rodině
jsou podnes.
A proto přeložil i Mikławš Andricki Gera,
aby dal příklad v živé hře. Příklad, kterého dolnolužické epos Kósykovo z roku
1882 Pśerada Markgrofy Gera dáti nemohlo.
A tak se dostal náš Alois Jirásek mezi
Lužické Srby. Lužičtí Srbové ovšem znali Jiráska již dříve - aspoň ti, co
studovali v Praze. A k nim patřil zejména Andricki, který s velkou zálibou Jiráska
čítal a který, jak v uvedené předmluvě při charakteristice života a díla Jiráskova
praví, vždy nedočkavě čekával na každý další sešit tehdy vycházejících Sebraných
spisů 2) mistrových a vždy dychtivě z Lužického semináře chvátával
do Prahy přes staroslavný kamenný most k svému knihkupci. Ozdobně vázané Sebrané
spisy Jiráskovy byly pak pýchou knihovny Andrického.
Když Gero vyšel, byl Andricki již
doma v Lužici kaplanem; záhy se vypravil s básníkem Ćišinským do Prahy, navštívil
Jiráska a vyžádal si od něho svolení překladu.
Také lužičtí seminaristé v Praze chodili
na Gera do Národního divadla a jeden z nich, Jan Cyž, přeložil drobnou náladovou
povídku Jiráskovu Svatý Mikuláš 3) do rukopisného sborníku Serbowski
v roce 1905-6; tiskem vyšla r. 1906 v budyšínském Katolském Posłu. A v té
době již také dokončil Mikławš Andricki svůj překlad, jejž otiskl v 28. ročníku
Lužice r. 1906; knižně vyšel téhož roku v budyšínské Serbské džiwadłowé
zběrce.4) Dohra však, kterou čteme v Sebraných spisech Jiráskových
svazku 36., 1912 ve druhém vydání, přeložena nebyla.
Mikławš Andricki zakončil svou předmluvu žádostí,
aby hra byla hrána a posloužila tak svému výchovnému cíli. Byl to tvrdý oříšek
pro lužické ochotníky. Až po tu dobu hráli v Lužici jen menší kusy, lehčí a žertovné,
a najednou měli ze skromných svých prostředků divadelních a za nedostatku
ochotníků vykouzliti velkou historickou hru. Ale rozluštil jej radworský
ochotnický spolek Meja, který po více než půlročních přípravách provedl
hru Jiráskovu v Radworu po prvé dne 30. června v roce 1907 a po druhé dne 7. července
t. r. V hlavních rolích hráli: Gerona živnostník Mikławš Bjeńš, Želibora Jakub
Rjeńš z Kamjené, Irmengerd slečna Marja Grubertec, Tugoměra M. Nawka a Čegrada
J. Brycka. Hra měla neobyčejný úspěch, jak se dovídáme z tehdejších lužických
novin. Serbske Nowiny přinesly dne 6. července a Katolski Posoł
dne 13. července obsáhlou a nadšenou zprávu o provedení; podobně i Łužica (str.
72). Ukazováno bylo hlavně na ideovou stránku díla, aby lid venkovský pochopil,
proč se dává právě Gero: Zdaliž jen hra ve všech srdcích posluchačův
zůstavila zamýšlený dojem? ptá se na příklad referent Katolského Posła.
Poznali, že pád i smutný osud našich předkův zavinila lužická nesvornost, která
vždycky bratří raději s cizákem než s bratrem, lužická závist, sobectví a přílišná
důvěřivost? Jestli pak ve svatém zápalu nadchli se pro Želibora a jeho věrné
vlastenectví, zdaž si přísahali, že chtějí také jako on, celou duší milovat svůj
národ, proň pracovat, trpět a třeba i zemřít, raději než věřit podvodnému Tugoměr?
Učiní-li tak?
Znovu byl Gero
proveden radworským dětem a hrán o studentské skhadźowance, to jest o
pravidelném prázdninovém pracovním sjezdě lužického studentstva, pořádaném v
Bukecích; tam byl hrán dne 11. srpna 1907. Překladatel Mikławš Andricki před každým
jednáním přednesl stručně děj jednání, aby skutečně všichni hře rozuměli.
Andricki zemřel hned roku příštího (1908), ale jeho překlad vykonal v Lužici mnoho; jméno Jiráskovo se jím tam stalo známým a drahým. A popularita jeho ještě více vzroste, až vyjdou tiskem ještě jiné překlady. 5)
Vyšlo v publikaci »Alois Jirásek. Sborník studií a vzpomínek
na počest jeho sedmdesátých narozenin«. v redakci Miroslava Hýska a Karla B. Mádla,
vydané nakladatelstvím Jana Otty v Praze roku 1921, 512 s. Reedici příspěvku
Josefa Páty (s. 385-387) pro Česko-lužický věstník připravil a poznámkami
doplnil roku 2001 Jan J. Kober.
1)
První vydání Gero. Historická hra o čtyřech jednáních. Jan Otto,
Praha 1904.
Hra byla prvně
uvedena 17. 11. 1904. Údaje o Andrického překladu níže.
2) Sebrané
spisy Jiráskovy vycházely v nakladatelství Jan Otto od roku 1890; do vydání
sborníku, v němž vyšel tento příspěvek (tj. 1921), dosáhly 43 svazků. Gero
v nich vyšel roku 1909, 1912 a 1920 ve sv. XXXVI.; zde byl r. 1912 připojen
dodatek, který vydání z roku 1904 neobsahovalo.
3) Svatý
Mikuláš vyšel spolu s povídkami Na Chlumku, Kozák a Turek, Dva Krasikovští,
Na samotě, Z černých hodinek a Za vokalistu v souboru Za zašlých dob.
Povídky a vzpomínky, vydaném prvně Janem Ottou v Praze roku 1902.
4) Gero. Historiska hra v štyrjoch
jednanjach. Napisał Alois Jirásek.
in: Łužica.
Měsačnik za zabawu a powučenje. Letnik XXV. Budyšin 1906, str. 2.
Samostatné vydání
Serbska džiwadłowa zběrka, č. 14. Wudawa Dr. Ernst Muka Budyšin,
1906, s. 92.
5)
Dle Jiráskovy Bibliografie, sestavené Františkem Pátou a otištené v
citovaném sborníku na stranách 477 - 505, vyšly tiskem do r. 1921 v srbštině
kromě již zmíněného Gera a povídky Svatý Mikuláš, práce Róžowa
holina (M. Krječmaŕ) in: Josef Páta (red.): Lužickosrbská čítanka. Českolužický
spolek, Praha 1920, čl. 203. ; Filosofska historija (Jurij Wićaz), vyd. Českolužický
spolek, Budyšin 1921. Též v Dom a svět, č.1. ; Do Němcow (M. Krječmaŕ) in: Českolužický věstník,
II (1921), č. 1., vyd. Českolužický spolek, Praha.
Do němčiny bylo k
roku 1921 přeloženo několik Jiráskových děl z nichž samostatně vyšla: Wider
alle Welt (Josa Höcker), Jan Otto, Prag 1911, 2 bde.; Das Ritterhaus
(Karl et Marie Frypés), E. Beaufort, Prag, s.d.; Die Laterne (Spiridion
Wukadinović), Jan Otto, Prag 1911; Chodische Freiheitskämpfer (B. Lepař),
Jan Otto, Prag 1904. Vedle toho vyšel jistý počet povídek a obrázků od přelomu
století v denících Politik, Wiener Abendpost a Prager Tagblatt. Některá
Jiráskova díla dle Pátových údajů překládána též do angličtiny, francouzštiny,
ruštiny, rusínštiny, polštiny, srbochorvatštiny, slovinštiny a řečtiny.
Noviny
Lužickosrbská školka Witaj Mato Rizo v Žylowě měla při svém založení 1. 3. 1998 (zřizovatel Sebske šulske towarstwo) 16 žáků. Dnes ji navštěvuje 54 dětí ve 3 skupinách a je obsazeno do posledního místa. S takovým zájmem se nepočítalo, ve vsi je totiž ještě další, „normální“ školka. Chodí sem děti ze Žylowa, Chotěbuze i okolních vsí. Od letoška by tedy měla fungovat nová školka Witaj v Chotěbuzi; další skupiny jsou v Janšojcích, Hochoze, Wětošowě (dohromady 150 dětí), v červnu se přidá skupina v Nowé Niwě – pro 20 dětí z blízkých Borkow nemohla obec zajistit místnost. Potíže nyní působí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Učitelky nemají pevné osnovy, proto připravují program samy, skládají a překládají pro děti říkanky a písničky. Ukazuje se, že školka zpětně ovlivňuje i rodiny dětí: i jejich starší členové mezi sebou zase začínají mluvit srbsky. (SN 11. 1. 2002) zs
Knihy
Achim Brankačk,
Listowanje Bjarnata Krawca z Arnoštom Muku, Měranku Lešawic a Michałom Nawku. - Lětopis 2001, wosebity zešiwk, 272s.
V úvodu své práce A. Brankačk charakterizuje všechny tři účastníky
dopisování, uvádí i místa, kde jsou dopisy uloženy. Podotýká, že skrovnější je
počet dopisů Krawcovi. Domnívá se, že se při dalším bádání v Praze, Brně (zejména
v pozůstalosti dr. Ludvíka Hanfa), v Bratislavě, v Hradci Králové, v Poznani,
Kaliszi, v archivech a kronikách moravských sborů, s nimiž se Krawc stýkal až
do vysokého stáří, najdou dodatečné důležité informace o Krawcově působení a o
jeho osobě. Domnívám se, že v této věci by mohli a měli pomoci čeští, slovenští
a polští obyvatelé.
K práci je připojen vzorný rejstřík až neuvěřitelně velkého počtu osobních a místních jmen s uvedením čísla příslušného dopisu.To zpřístupňuje sorabistům, zabývajícím se některými osobami nebo obdobími lužickosrbské kultury, dopisy, které by jinak nesmírně pracně vyhledávali. I proto je tato edice důležitá a užitečná. J-a
Odjinud
Mercator Media Newsletter 11 - výběr
*Baskická organizace Batasuna a strany EA a PNV kritizovaly vládní projekt videokonference jako způsobu komunikace s baskicky mluvícími občany. Považují to za náznak, že Baskové by měli být chápáni jako občané, které je nutno zavřít do reservace.
*Nehledě na nový italský zákon o menšinách se ve veřejných sdělovacích prostředcích stále mluví zcela minimálně friulsky: tento jazyk používají prakticky jen soukromé stanice jako předtím. Např. v rozhovorech pro media není Friulům dovoleno odpovídat mateřským jazykem. Příležitostně se objeví pořad ve friulštině, avšak tak kultivované, že je vzdálena běžné hovorové řeči, anebo pořad o friulském jazyce a kultuře, který je však laděn jako dokument o místním svérázu a namluven většinou italsky.
*V lednu proběhl v galicijské Pontevedře filmový festival Ollada do Planeta, na němž se představily filmy katalánské, galicijské, baskické, bretonské, latinskoamerické a africké. K festivalu patřila výstava o Enrique Barreirovi (*1899), průkopníkovi galicijské kinematografie a experimentátorovi s barevným filmem.
*Nové internetové forum v gaelštině vzniklo na adrese http://www.highland.gov.uk, což je
domovská
stránka
Rady skotské vysočiny (The Highland Council). Pracovní skupina pro gaelštinu
této
Rady se tak snaží rozšířit možnosti komunikace mezi jednotlivci, organizacemi i obcemi v gaelštině a přiblížit
ji potřebám
informačního věku;
forum proto není omezeno jen na gaelštinu a na obyvatele Vysočiny.
Program je dotován 13 mil. liber ročně. Zuzana Sklenářová
Serbske Nowiny 28. 12. 2001
přinesly překlad povídky L. Kuby Při práci ze sbírky Čtení o Lužici od Jurije Łušćanského a článek F. Vydry o Václavu Srbovi/Serbovi-Chejnicańském. J. Łušćanski podává také v SN 2. 1. 2002 krátkou zprávu o vzpomínce v Chýnicích s barevnou fotografií ze hřbitova. zs
Dopisy
Mapa Lužice
Lubomír Jaroš
Když jsme se před léty vracívali s dr.
Vydrou ze setkání s lužickými Srby, stále
naléhavěji jsem si kladl tři otázky - zda jsou Srbové národ či zájmový spolek,
zda sledují nějakou perspektivu a pokud ano, zda se opírá o nějaké pevně
vymezené území. Dnes je mi jasné, že Srbové jsou svébytným národem, jehož řeč
je živá /jakkoli není conditio sine qua non - jsou Srbové, co umí pouze
německy/, národní obrození prostupuje všemi
slojemi praktického i kulturního života a území - to se dá vymezit u Horní Lužice
jako prostor mezi Budyšínem a Kamencem.
Co dále? Mám spolu s ostatními přáteli Lužice
jen stupňovat slovní, morální a materiální podporu takto konkretizovaných Srbů
? A jakou vlastně podporu naši slovanští příbuzní potřebují? Netrháme našimi dobře míněnými skutky už tak křehkou
pavučinu jejich společenských vztahů? Vždyť do mnohého zákulisí vlastně ani
nevidíme!
Obrátil jsem tedy svoji pozornost jiným směrem. Začal jsem zkoumat, co
vlastně "Lužici" představuje. Dospěl jsem k následujícím významům:
Především Lužici
chápeme jako území v Německu, které obývají slovanští Srbové. Dále je
interpretováno jako území v Německu na západ od Lužické Nisy až k řece Labi.
Třetí význam je historický a představuje
Lužici jako svébytný zemský útvar, jinými slovy historickou zemi
Evropy, podobně jako Morava,
Burgunsko či dejme tomu Sicílie.
Ale ouha. Mé pokusy přesněji vymezit
"lužické" teritorium narážejí od počátku na problém nesčíslných proměn,
jimiž tato druhdy země Koruny české v dějinách prošla. Jednou byla vykousnutá
tam, podruhé onde, pak část pohltily
Branibory, další Sasko a jeho východní část dokonce jmenují Dolním Slezskem! Výsledek
- Lužice vlastně územně neexistuje. Je to mlhavý pojem, který snad, kdysi dávno,
byl někde u Budyšína či Chotěbuzi. Punctum.
Jakoby přesně načasovaná se mi laskavostí
p. prof. Mudry dostala do rukou mapa, která vytyčovala Lužici v jejích řekněme
novodobých hranicích. Pocházela z roku 1945, tedy z doby, kdy se nevědělo, co
udělat s územím, které odpradávna obývalo slovanské obyvatelstvo - přičlenit je
k Československu, Polsku či opět k Německu? Nebo má zůstat samostatné? Jak
nakonec všechno dopadlo, víme. Nicméně čas
oponou opět trhnul a kdysi ostře sledované polsko-německo-československé
státní hranice se zvolna rozpouštějí ve prospěch Evropské unie a tedy, těšme
se, i Lužice! Staré obrysy opět vystupují na povrch. Nicméně pořád mi tam u
nich chyběla ta jejich „česká“ část.
Proto jsem nelenil a začal studovat mně dostupné prameny o srbské kolonizaci na
území naší vlasti. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat - kdysi srbská
Chrastava se jmenovala U chrosču, Hrádek na Nisou Grat či Gród, Ves Vies a například
Jablonec dodnes němčina vyslovuje v srbské podobě Gablonc (J se starým
pravopisem psalo G). Hlouběji jsem už bádat nemusel. Historická skutečnost
byla tak zjevná, že stačilo protáhnout linku, končící u našich Mikulášovic, přes vrcholy Lužických hor, Ještědský hřeben
až k známému rozhraní všech tří zemských celků (rozuměj Lužice, Slezska a Čech),
tj. k hoře Smrku v Jizerských horách.
Lužice byla na světě.
Je jasné, že renomovaný historik či zeměpisec
by mohl vznést mnohá proti. Může zpochybnit hranici severní, západní, východní.
Prosím. Já si však troufám tvrdit - málokterá
hranice na světě je tak skvěle vyznačena jako ta „naše“, tedy hranice jižní. Vymezily ji pevně hradby hor a v údolích
pod nimi nezdolná srbská ruka.
Co říci na závěr. Nalezené obzory Lužice
nejsou samoúčelné. Vytvářejí prostor, v němž se mohou lépe uplatnit nepříliš
velké srbské síly, počínaje osobními vazbami, přes družbu obcí, kulturními výměnami
a konče třeba lužickým zastupitelstvem či vládou. Mnohonárodnostní Lužice by
mohla konečně rozlomit kleště, jimž bratrští Srbové přes tisíc let tak
obdivuhodně odolávají.
ilustrační mapa autora
Studijní pobyt v Lužickosrbském
institutě
Mgr. Richard Bígl
Jako posluchač
prvního ročníku slovanské filologie na FF UK jsem 20. až 25. ledna pobyl v Budyšíně,
abych se s pracovníky tamního Serbského institutu (SI) poradil o přesnějším
vymezení své doktorské práce. Byl jsem přijat vedoucí jazykovědného oddělení
Dr. Sonjou Wölkowou, jejíž vztah k thematu mé disertace Jazyk Jurije Hawštyna
Swětlika je dán mimo jiné tím, že její otec Dr. Frido Michałk o prvním známém
překladateli celé bible do lužické srbštiny a spisovném nářečí srbských katolíků
obsáhle publikoval. Seznámila mě s dosavadními výsledky své habilitační práce o
srbských gramatikách do XIX. století, z nichž mě samozřejmě nejvíce zaujala
kapitola o mluvnickém díle Swětlikowa současníka Jakuba Xavera Ticina. Ze Srbského
kulturního archívu, sídlícího v budově institutu, jsem si vypůjčil magisterskou
práci zaměstnance SI Dr. Edwarda Wornara Studien zur Herkunft der sorbischen
Bibelübersetzung von Swětlik (1688-1711, Orthographie, Phonetik, Phonologie),
kterou jsem si s autorovým svolením okopíroval. Dr. Wornar mi také nahrál několik
desítek datových souborů s přepisem části Swětlikowa Nového zákona, jichž bych
měl využíti ve své práci. Elektronickou podobu jest však ověřovati na nesnadno čitelném
rukopise uloženém v budyšínském děkanství nebo alespoň na fotokopiích, které má
k disposici profesor Technické university v Drážďanech Ludger Udolph. Jeho
projekt vydání Swětlikova překladu zatím nenašel finanční podpory, přesto jsme
se při osobním setkání dohodli na vzájemné spolupráci. Konsultaci mi poskytl
také bývalý dlouholetý vedoucí Institutu za sorabistiku lipské
university Prof. Hinc Šewc, jenž mi vedle jiných cenných rad doporučil zaměřiti
se při zkoumání Swětlikowa překladu na dosud opomíjené tvarosloví a využívati též
tištěných perikop z roku 1690.
Řečeným vědcům i nejmenovanému osazenstvu SI děkuji za otevřennost a ochotu, s jakou se mnou během mé stáže jednali, filosofické fakultě University Karlovy za poskytnutí účelového stipendia, Srbskému kulturnímu a informačnímu středisku v Budyšíně a odboru Domowiny pro styk s veřejností za zprostředkování noclehu a společenské vyžití.
Zápisník
Sdružení přátel Lužice a Spolek česko-lužický si vás dovolují pozvat na velikonoční zájezd do vzbouřenecké hornolužické obce Chrósćicy.
Velikonoční zájezd do Lužice!
se uskuteční v
neděli
31. března.
Předběžný
rozvrh zájezdu:
Odjezd 8:30 z Prahy upřesním
Zastávky:
Drážďany,
Chrósćicy,
Budyšín
Návrat 20:00 do Prahy
Účastníci budou dále informováni prostřednictvím Česko-lužického věstníku.
Cena: 480,- Kč
Případný výtěžek ze zájezdu bude poukázán na sbírku na program Witaj
Přednostně přijímáni budou dříve přihlášení účastníci.
spojení:
Radek Čermák
tel. 0732 736 123, el. pošta radek.cermak@email.cz
Přihlásit se můžete také osobně na členském večeru Sdružení přátel Lužice ve středu 27. února 2002 v 18,00 v přednáškovém sále budovy Národního muzea. Večer bude věnován promítání nejnovější filmové a televizní tvorby lužickosrbských televizních studií.
---------------------------------------------
Ke konci roku 2001 měl Česko-lužický věstník 154 domácích předplatitelů, z toho 32 členů Spolku česko-lužického, 19 členů Sdružení přátel Lužice (dále 5 jeho sympatizantů), 8 členů obou sdružení a 24 institucí a knihoven včetně povinných výtisků, Věstník tedy během let nabral 66 neorganizovaných předplatitelů.
Lednové číslo jsme rozeslali 85 zbývajícím členům SdPL (platícím i neplatícím), 64 sympatizantům a 24 ostatním. Jak je vidět, potenciál Česko-lužického věstníku dosud nebyl zdaleka vyčerpaný, když si uvědomíme, že mnoho lidí o Věstníku nemá potuchy.
Počet zahraničních předplatitelů je 60, z toho 5 členů SČL (3 ve Slovinsku, 1 v Lužici, 1 v Polsku), 43 v Lužici, 4 ostatní a 8 předplatitelů Programu slovanské solidarity.
----------------------------------------------
Serbski institut v Budyšíně pořádá v letošním roce od 15. 7. do 1. 8. opět letní prázdninový kurs lužickosrbské řeči a kultury nejen pro domácí a zahraniční slavisty. Náplní bude kurs horní a dolní lužické srbštiny, exkurse po památkách a seznámení se současnou kulturou. Počet účastníků je omezen na 45 míst. Přihlásit se je možno do 10. dubna na adrese Sorbisches Institut/Serbski institut, dr. Franc Šěn, Bahnhofstr./Dwórnišćowa 6, D-02625 Budyšin/Bautzen, e-mail fs@serbski-institut.de. Další informace a formulář přihlášky je možno získat v redakci.
--------------------------------------------
Redakce ČLV hledá redaktora – člena redakční rady. Znalost lužické
srbštiny, možnost a ochota účastnit se měsíčních schůzek rady nutná. Redakce
hledá také stálého spolupracovníka (i jako externího redaktora) pro pravidelné
zpracování zpráv z lužickosrbského tisku, zejména SN a NC. Mgr.
Zuzana Sklenářová, vedoucí redaktorka