Česko-lužický věstník

Ročník XII

Číslo 3 / březen 2002

 

Jurij Łušćanski

 

se narodil 8. 10. 1951 ve Worklecích. Studoval hudbu na vysoké škole v Drážďanech. Od roku 1991 je referentem Domowiny pro styk s veřejností. Žije v Budyšíně. Píše lyriku a publicistické stati. Některé básně zveřejnil v antologiích a časopisech, připravuje se vydání celoživotní sbírky jeho básní.

 

Zyma

 

18. 7. 1974 w kofejowni Slaviji w Praze

 

ZawodŸěta je barbnosć

a wobjata hładkosć

so zhubi

sćicha započinam zynčeć

dopomnjenski spěw -

při tym so jasnja

lodowe róže

a předyrja křiže

kotrež zamuća mysle

a baju sej wo dawnych kozach

nade mnu škraba

podarmo snano sroka 

skerje budŸe to hawron

- njech leći...

stupy wostanu běłe

we wětře wisaja baje 

a ćmowosć lišći so bliže

k nócnemu slěbru.

 

Zima

 

18. 7. 1974 v kavárně Slavii v Praze

 

Barevnost je zakrytá

a objatá hladkost

zmizela

potichu si začínám broukat

píseň vzpomínek –

přitom se skvějí 

ledové růže

a prodírají kříže

které zaplétají myšlenky  

a bájím si o dávných kozách

nade mnou škrábe

zbytečně snad straka

spíše to bude havran

– a letí ...

šlépěje zůstanou bílé

ve větru visí bajky

a temnost se lísá blíže

k nočnímu stříbru.

 

__________________________________________________________________________________

Takto zní říkanka, o které básník básní.

 

Baje baje basničku,

štyri kozy na štryčku.

 

Prěnja skoči přez płót,

kajki bě to wrjeskot!

 

Druha skoči do błóta,

kajka bě to robota!

 

Třeći skoči do hata,

ta bě tajka nohata.

 

Štwórta skoči do młyna,

dŸechu tam wot wobjeda.

 

Dachu jej šklu hrochu,

z widličku ju kłochu,

z łopatku šće připłacnychu.

 

HdŸe ta łopatka wosta?

Do wody jim padŸe.

 

HdŸe ta woda wosta?

Do kerkow so zběža.

 

HdŸe te kerki wostachu?

Do walčkow so zrubachu.

 

HdŸe te walčki wostachu?

Na popjel so spalichu.

 

HdŸe tón popjel wosta?

Do mydła so splaca.

 

HdŸe to mydło wosta?

Na košle so zmaza.

 

HdŸe te košle wostachu?

Na dŸěći so stykachu.

 

HdŸe te dŸěći wostachu?

Na bajki rjenje poskaju.

 

Havran odkazuje na lidový zvyk ptačí svatba.

 

Hlejće, nowa wěc so stała,

słyšće, chcyjo zrozumić:

sroka je sej muža wzała,

čas je był so woženić.

Hawron jej nawoženja,

toho je sej zhladała.

Tón ma wjele zamóženja,

tuž je za nim žadała.

 

...

 

 

Dosud nezveřejněnou báseň Jurije Łušćanského, která dřímala v archivu Jiřího Mudry, přeložil Radek Čermák, říkanku ťo dávných kozáchŤ a ťptačí svatběŤ přiložila Zuzana Sklenářová.

 

Bibliografie článků s lužickosrbskou tématikou v Hlasu severu 1990 - 2001   

Hlas severu je čtrnáctideník vydávaný Městem Varnsdorf. Stejnojmenné periodikum bylo vydáváno již v letech 1967-1975. V roce 1990 bylo vydávání obnoveno a od té doby vychází jako čtrnáctideník (24 čísel ročně). V roce 2002 vychází 22. ročník.

Živé styky a spolupráce mezi Varnsdorfem a Lužickými Srby se odráží i na stránkách varnsdorfských novin. Hlas severu se tak stal pro českého čtenáře jedním neopominutelným zdrojem informací o Lužických Srbech a česko-lužickosrbských stycích.

Bibliografický soupis obsahuje články na uvedené téma publikované v celém „novém“ období Hlasu severu, a to až do nejnovějšího vydání (č. 1/2002 ze dne 11.1.2002).

Řazení údajů v záznamu: Autor (popř. redakční šifra, někdy vůbec chybí): Název článku. Číslo vydání/Rok vydání, strana. Anotace (pokud je nutná) a údaje o vybavení článku (fotogr., ilustrace). – Některé články nejsou opatřeny názvem, v takovém případě je uměle doplněn v hranatých závorkách.

 

1.         mhra: Zemřela Hanka Krawcec. 19/1990, s. 6

 

2.             Melichar, Jaroslav: Warnolčice - okno do Lužice. 22/1990, s. 4

O počátcích svobodného poválečného lužickosrbského školství ve Varnsdorfu

 

3.         Hrabal, Milan: Vzpomínka na Hanku Krawcec. 5/1991, s. 4

S upozorněním na výstavku exlibris v divadle.

 

4.         Louka, Martin: Zájezd do budyšínského divadla. 19/1993, s. 5

...na činohru Petra Malinka "Odpověď".

 

5.         Hrabal, Milan: Nezemřel – žije. 22/1993, s. 3

Medailónek Bjarnata Krawce, s jeho portrétem od Hanky Krawcec.

 

6.         gr: Na návštěvě v Lužici. 3/1994, s. 1

Starostka Varnsdorfu A. Dudková a M. Hrabal na lidové slavnosti Lužických Srbů 29.1.1994.

 

7.         mhra: Na počest Bjarnata Krawce. 4/1994, s. 6

Pozvánka na koncert z díla B. Krawce 13.3.1994.

 

8.         mhra: [Pozvánka na koncert]. 5/1994, s. 1

Pozvánka na koncert z díla B. Krawce pořádaný v den výročí narození Hanky Krawcec (13.3.1994).

S ilustrací od H. Krawcec.

 

9.         JF: Varnsdorf – Lužice. 6/1994, s. 3

Z koncertu z díla B. Krawce 13.3.1994. 1 fotogr.

 

10.             Poláček, Josef: Hanka Krawcec. 8/1994, s. 4

Medailónek malířky, s jejím portrétem od autora článku.

 

11.       Vydra, František: Velikán malého národa. 8/1994, s. 4

Medailónek Michala Hórnika ke 100. výročí úmrtí.

 

12.       gr: Koncert v Liberci. 9/1994, s. 5

O účasti Varnsdorfkého pěveckého sboru na koncertu na počest B. Krawce v Liberci (17.4.1994).

 

13.       JF: Výroční Kaleidoskop v divadle. 10/1994, s. 6

O pořadu se spisovateli Jurijem Kochem a Geratem Hendrichem 27.4.1994.

 

14.       Vydra, František: M. Nowak - malíř svého lidu. 11/1994, s. 3

Medailónek Měrčina Nowaka-Njechorského, s jednou ukázkou malířovy tvorby.

 

15.       Růžička, Jiří: Projekt Mosty. 12/1994, s. 8

K projektu česko-lužickosrbského literárního sborníku Mosty (ve skutečnosti pak nesl název Strach o moudivláčka), iniciovaná M. Hrabalem.

 

16.       gr: Starostka v Raduši. 14/1994, s. 2

Účast starostky Varnsdorfu A. Dudkové a M. Hrabala na přehlídce lužickosrbské kultury v dolnolužické Raduši 26.6.1994.

 

17.       jan: Svátek srbské poezie. 14/1994, s. 3

Účast M. Hrabala na Svátku lužickosrbské poezie v Dolní Lužici.

 

18.       mhra: Lužickosrbské kulturní dny. 18/1994, s. 6

Informace o programu ve dnech 10.-17.10.1994 v Praze.

 

19.            Šubrtová, Irena: To byl zážitek... 19/1994, s. 3

Mj. o znovuotevření muzea ve Varnsdorfu v září 1994; s osobní vzpomínkou na B. Krawce.

 

20.       jam: Pražanům v Praze německy aneb výstava o Lužických Srbech v Čechách 1994. 20/1994, s. 3

O zahájení Dnů lužickosrbské kultury v Praze a výstavách o Lužických Srbech ve Staroměstské radnici.

 

21.       aje: O lužickosrbském školství v Rumburku. 22/1994, s. 2

Setkání ředitelů středních škol ze Šluknovského výběžku se zástupci Domowiny (9.11.1994) o možnostech studia lužickosrbských studentů v Čechách a naopak.

 

22.       M: Spolupráce s Lužickými Srby. 14/1995, s. 1

O jednání se zástupci Domowiny u starosty Varnsdorfu 3.7.1995.

 

23.       M: Na semináři v Görlitz. 14/1995, s. 1

O účasti M. Hrabala a O. Domorázkové na semináři v rámci Euroregionu Nisa, věnovanému mj. problematice identity Lužických Srbů.

 

24.       Zbihlej, Josef: Ohlédnutí po roce. 17/1995, s. 1

Též o nejbližších aktivitách a záměrech muzea ve Varnsdorfu – mj. výstava tří lužickosrbských výtvarných umělců.

 

25.       KAM: Pozvánka na vernisáž. 18/1995, s. 5

...tří lužickosrb. výtvarníků (Jan Buk, Worša Lanzyna, Steffen Lange) v muzeu ve Varnsdorfu 4.10.1995.

 

26.       Zbihlej, Josef: Den plný krásy. 19/1995, s. 4

Reportហz vernisáže výstavy luž.-srb. výtvarníků v Rumburku 12.9.1995.

 

27.       Hrabal, Milan: Hanka Krawcec - život a dílo. 20/1995, s. 1

Výzva k zasílání příspěvků do připravovaného sborníku o malířce.

 

28.       mhra: Návštěva přátel v městském muzeu. 20/1995, s. 5

Reportហz vernisáže výstavy lužickosrbských výtvarníků v muzeu 4.10.1995. 1 fotogr.

 

29.       ham: Návštěvou u Lužických Srbů. 21/1995, s. 1

O jednání se zástupci Domowiny v Budyšíně 17.10.1995.

 

30.       Výstava lužickosrbských výtvarníků. 21/1995, s. 1

Oznámení o prodloužení výstavy ve varnsdorfském do 10.11.1995.

 

31.            Hledáme pamětníky lužickosrbského školství. 22/1995, s. 3

K chystanému setkání bývalých lužickosrb. studentů ve Varnsdorfu 9.12.1995.

 

32.       ham: Tip pro volnou chvíli v Liberci. 22/1995, s. 8

Otevření výstavy o Lužických Srbech v Liberci 31.10.1995.

 

33.       Krawc, Křeščan: Dítko aneb Světýlko u hranice. 24/1995, s. 4, 5

Povídka lužickosrb. autora o muži přezdívaném "Dítko", který převedl přes hranice u Varnsdorfu několik uprchlíků z býv. Jugoslávie. S medailónkem autora.

 

34.       Zbihlej, Josef: Dvakrát z muzea. 24/1995, s. 7

Prosincová výstavní činnost muzea - mj. z Liberce zapůjčená výstava o Luž. Srbech.

 

35.            Krawcec, Hanka: [Ludwig van Beethoven]. 1/1996, s. 5

Kresba - portrét L. van Beethovena od Hanky Krawcec (k výročí obou osobností)

 

36.       Hrabal, Milan: Setkání po padesáti letech. 1/1996, s. 3

Reportហze setkání bývalých lužickosrb. studentů ve Varnsdorfu 9.12.1995.

 

37.       Zbihlej, Josef: [Setkání po padesáti letech]. 2/1996, s. 3

Jan Bart na fotografii ze setkání bývalých lužickosrb. studentů ve Varnsdorfu 9.12.1995.

 

38.       Foret, Antonín: Sponzorský dar z Lužice. 5/1996, s. 1

Finanční dar od bývalých studentek lužickosrb. gymnázia pro základní školu a gymnázium ve Střelecké ul.

 

39.       Doteky s černou a bílou. 5/1996, s. 5

Medailón malířky H. Krawcec a pozvánka na jí věnovaný pořad Doteků 12.3.1996.

S ilustrací od H. Karwcec a fotografií malířky.

 

40.       In memoriam Hanky Krawcec. 7/1996, s. 5

Recenze pořadu Doteků 12.3.1996 "Doteky s černou a bílou". 3 fotogr. Chybí zakončení článku (tisk. chyba).

 

41.       ham: Hanka Krawcec v tisku. 7/1996, s. 5

Bibliografie článků k 95. výročí narození H. Krawcec.

 

42.            Ocenění z ministerstva kultury. 7/1996, s. 5

Citace z dopisu dr. Kudrny starostovi Varnsdorfu ohledně kulturních aktivit ve městě (spojených mj. s výročím H. Krawcec).

 

43.       ham: Na Svátku lužickosrbské poezie. 17/1996, s. 4

O účasti M. Hrabala na 18. ročníku Svátku lužickosrb. poezie v srpnu 1996; zejm. besedy pořádané deníkem Serbske nowiny.

 

44.       ham: Doteky s lužickosrbskou literaturou. 21/1996, s. 7

K připravovanému pořadu Doteků 20.11.1996 na chatě TJ Slovan v Jiřetíně pod Jedlovou.

 

45.       Q: Setkání s lužickosrbskými spisovateli. 23/1996, s. 5

Reportហz akce na chatě TJ Slovan 20.11.1996 v Jiřetíně pod Jedlovou. 1 fotogr.

 

46.       jan: Mezinárodní ediční počin. 4/1997, s. 2

K vydání literárního sborníku severočeských a lužickosrb. autorů.

 

47.       mhra: Střípky. 5/1997, s. 2

Mj. o mezinárodní konferenci o problematice mládeže v Euroregionu Nisa v Kytlicích (s besedou o spolupráci s Lužickými Srby)

 

48.       gr: Svátek lužickosrbské poezie. 12/1997, s. 7

... se poprvé uskuteční též ve Varnsdorfu - 22.6.1997 v Měst. knihovně.

 

49.            Hendrich, Gerat: 2. setkání lužickosrbských studentů ve Varnsdorfu. 13/1997, s. 1

Informace k nadcházející akci 6.9.1997. 1 fotogr.

 

50.       Weiss, Norbert: Andricki, kaplan. 13/1997, s. 5

Překlad básně něm. autora, recitované ve Varnsdorfu na Svátku lužickosrb. poezie v červnu 1997.

 

51.       Q: Svátek lužickosrbské poezie. 13/1997, s. 7

Reportហz průběhu akce 22.6.1997 ve varnsdorfské knihovně.

 

52.            Mezinárodní svátek poezie. 14/1997, s. 4

Foto z akce 22.6.1997 ve varnsdorfské knihovně, báseň polské autorky arab. původu Mariam Abdel Al, zápis B. Urbankowského do kroniky poetického studia Doteky.

 

53.       Gerat Hendrich: 2. setkání lužickosrbských studentů ve Varnsdorfu. 14/1997, s. 4

Informace k nadcházející akci 6.9.1997.

 

54.            Program II. setkání Lužických Srbů. 16/1997, s. 1

Program setkání lužickosrbských studentů ve Varnsdorfu 6.9.1997.

 

55.       M: Škola oslavila 90. výročí. 18/1997, s. 1

O akcích, kterými bylo připomenuto výročí budovy školy ve Střelecké ul. (včetně 2. setkání lužickosrbských studentů ve Varnsdorfu).

 

56.       M: Setkání lužickosrbských studentů. 18/1997, s. 2

Reportហz akce 6.9.1997 zařazené do oslav 90. výročí školy ve Střelecké ul.

 

57.       M: Střípky. 18/1997, s. 2

Mj. o zveřejnění vzpomínek J. Wornara na studentská léta ve Varnsdorfu v deníku Serbske nowiny.

 

58.       Píh: Doteky jazyků. 9/1998, s. 7

Z besedy s prof. slavistiky z Oxfordu G. Stonem ve Varnsdorfu 14.4.1998 (týkala se mj. Lužických Srbů).

 

59.       Hrabal, Milan: Německy a vedle taky česky. 11/1998, s. 3

K česko-něm. nápisu na nově zbudované kryté tržnici; návrh, aby byl připojen i nápis v lužické srbštině.

 

60.       jan: Pozvánka na jubilejní svátek poezie. 13/1998, s. 5

… tj. na Svátek lužickosrbské poezie 12.7.1998 v Měst. knihovně.

 

61.       jan: Pozvánka na jubilejní svátek poezie. 14/1998, s. 5

… tj. na Svátek lužickosrbské poezie 12.7.1998 v Měst. knihovně. Připojena báseň B. Dyrlicha "Převrat".

 

62.       jan: Mezinárodní slavnost poezie a přátelství. 15/1998, s. 1, 3

Reportហze Svátku lužickosrbské poezie 12.7.1998. S verši Adama Mickiewicze, Petera Huckaufa. 1 fotogr.

 

63.             Poetický kód 200-20-2 aneb ohlédnutí za mezinárodním svátkem lužickosrbské poezie. 16/1998, s. 4, 5

Dvoustrana k akci 12.7.1998. Zařazeny básně 8 autorů, faksimile zápisů do kroniky, 3 fotogr. + 1 fotogr. na s. 1).

 

64.       Na druhé straně slunce... 20/1998, s. 5

Upozornění na rozhlasový pořad o Lužici.

 

65.       Hrabal, Milan: Bjarnat Krawc. 22/1998, s. 1

Medailónek B. Krawce k 50. výročí jeho úmrtí. S portrétem skladatele od Hanky Krawcec.

 

66.       mhra: Vzpomínka na významného občana Varnsdorfu.  22/1998, s. 2

Připravované akce 25. a 26.11.1998 k výročí úmrtí B. Krawce.

 

67.       M: Střípky z kultury. 22/1998, s. 3

Mj. ocenění literárních aktivit ve Varnsdorfu (vč. spolupráce s Lužickými Srby) na valné hromadě Obce spisovatelů; vydání sborníku "Žijeme spolu, nebo vedle sebe?" s příspěvkem M. Hrabala o Lužických Srbech.

 

68.       KAM: Z hudebního odkazu Bjarnata Krawce. 22/1998, s. 7

Pozvánka na koncert 25.11.1998 k výročí úmrtí B. Krawce.

 

69.       ham: Poetický kód 200-20-2. 23/1998, s. 4

O publikaci vydané knihovnou – sborníku básní z Mezinár. svátku lužickosrbské poezie.

 

70.       ham: Pozvánka na literární křtiny. 23/1998, s. 6

K akci připravované na 17.12.1998 - křest antologie "Na druhé straně slunce". S ilustrací lužickosrb. výtvarnice Ilsy Bryccyny.

 

71.       JF: Vzpomínka na B. Krawce. 24/1998, s. 7

Recenze koncertu 25.11.1998 k výročí úmrtí B. Krawce.

 

72.       JF: Na druhé straně slunce. 1/1999, s. 7

Reportហze křtin almanachu nejmladší lužickosrbské poezie 17.12.1998 ; připojena báseň M. Dyrlicha v originále i překladu do češtiny.

 

73.       JF: Na obou stranách slunce. 6/1999, s. 6

Recenze antologie "Na druhé straně slunce".

 

74.       mhra: O almanach je zájem. 8/1999, s. 7

Ohlas vydání antologie "Na druhé straně slunce".

 

75.       gr: Úspěšný projekt. 8/1999, s. 7

O projektu "Městská knihovna Varnsdorf - centrum setkávání Euroregionu čtyř jazyků a kultur" připraveném varnsdorfskou radnicí.

 

76.       mhra: Poezie mezinárodně. 13/1999, s. 3

Pozvánka na Svátek lužickosrbské poezie 17.7.1999 v Měst. knihovně.

 

77.       m: Historická návštěva V. Havla. 14/1999, s. 1

Z návštěvy prezidenta ČR ve Varnsdorfu, kde se mj. setkal se zástupci Lužických Srbů a navštívil výstavu o lužickosrbských tradicích.

 

78.       Svátek lužickosrbské poezie. 14/1999, s. 6

Pozvánka na Svátek lužickosrbské poezie 17.7.1999 v Měst. knihovně.

 

79.             Kantůrková, Eva: Uznání varnsdorfské knihovně. 15/1999, s. 1

Dopis ředitelky odboru literatury a knihoven Ministerstva kultury na podporu výstavby nové knihovny oceňuje i lužickosrbské aktivity města.

 

80.       Dyrlich, Benedikt: Další prohloubení spolupráce s Lužickými Srby. 15/1999, s. 1

Výňatky z dopisu předsedy Svazu lužickosrb. umělců oceňujícího aktivity města ve vzájemné spolupráci, mj. podpora výstavby nové knihovny.

 

81.             Šubrová, Irena: Odcházejí přátelé a známí. 15/1999, s. 3

Nekrolog varnsdorfské výtvarnice E. Musilové je i připomínkou dalších místních výtvarníků, zejm. Hanky Krawcec.

 

82.       jan: Poezie zněla v pěti jazycích. 15/1999, s. 5

Ohlédnutí za Svátkem lužickosrbské poezie 17.7.1999 v Měst. knihovně.

 

83.       Třetí zastavení - mezinárodní svátek lužickosrbské poezie - Varnsdorf 1999   16/1999, s. 4, 5

Dvoustrana zahrnuje ukázky prací básníků zúčastněných na Svátku lužickosrbské poezie 17.7.1999 v Měst. knihovně. 7 fotogr.

 

84.       Lužičtí Srbové v našem tisku. 17/1999, s. 5

O článku dr. Fr. Vydry o Lužických Srbech v časopise Naše rodina.

 

85.       jan: Ohlas na Třetí zastavení. 22/1999, s. 3

O publikaci vydané knihovnou - sborníku ze Svátku lužickosrbské poezie 17.7.1999.

 

86.       Hrabal, Milan: Lužickosrbský Sokol a Varnsdorf. 3/2000, s. 4

 

87.       Hrabal, Milan: Zajímavá knížka o Lužici. 6/2000, s. 4

Publikace dr. Vydry o Luž. Srbech "Tonoucí ostrovy" se na mnoha místech týká i Varnsdorfu.

 

88.             Zápotocký, Petr: [Dohoda o spolupráci]. 9/2000, s. 2

Foto z návštěvy ředitelky Lužickosrbského gymnázia Budyšín ve Varnsdorfu 18.4.2000 - podpis dohody o spolupráci s varnsdorfským gymnáziem.

 

89.       gr: O Varnsdorfu v Litvě a Lužici. 9/2000, s. 3

O článcích v zahraničním tisku o přeshraničních aktivitách varnsdorfských institucí.

 

90.       mhra: Dohoda mezi gymnázii uzavřena. 10/2000, s. 3

Uzavření dohody o společných aktivitách Biskupského gymnázia Varnsdorf a Lužickosrbského gymnázia Budyšín.

 

91. mhra: Změna termínu svátku poezie. 15/2000, s. 1

 

92. jan: Literární střípky. 15/2000, s. 7

Překlady lužickosrb. poezie a studie o kultuře Lužických Srbů ve slovenském časopise Dotyky; monotematické číslo časopisu Pandora o Lužických Srbech; vydání sborníku Dva večery.

 

93. Svátek lužickosrbské poezie. 18/2000, s. 4

Pozvánka na akci 27.10.2000. (Znovu opakována: 19/2000, s. 5; 20/2000, s. 2)

 

94. Koncert lužickosrbské hudby a tance. 18/2000, s. 4

Pozvánka na koncert 6.10.2000.

 

95. Foret, Antonín: Koncert lužických studentů v Biskupském gymnáziu. 18/2000, s. 7

K připravovanému koncertu 6.10.2000; studijní pobyt varnsdorfských studentů v rámci programu "Iniciativa mládeže Expo 2000 Bautzen - Hannover"

 

96. Hrabal, Milan: Inspirativní koncert v aule. 20/2000, s. 5

Z koncertu lužickosrbské hudby a tance ve varnsdorfském gymnáziu 6.10.2000. 1 fotogr.

 

97. Svobodová, Marcela: Gymnázium Budyšín a EXPO 2000. 20/2000, s. 5

O studijním pobytu varnsdorfských studentů v rámci programu "Iniciativa mládeže Expo 2000 Bautzen - Hannover"

 

98. jan: Setkání přátel poezie. 21/2000, s. 7

Ze Svátku lužickosrbské poezie ve Varnsdorfu 27.10.2000. 2 fotogr.

 

99. jan: Poezie by neměla být cizí slovo. 22/2000, s. 5

Ze Svátku lužickosrbské poezie ve Varnsdorfu 27.10.2000. 5 básní, 2 fotogr.

 

100. Petrová, Jana: Mladá poezie v BGV. 23/2000, s. 7

O akci v Biskupském gymnáziu Varnsdorf 24.11.2000, mj. představen sborník Dva večery a předneseny ukázky lužickosrb. poezie.

 

101. mhra: O Hrádek je zájem i v Lužici. 24/2000, s. 2

Vzpomínky Miklawše Krawce na varnsdorfskou výletní restauraci ve 40. letech.

 

102. Ruthová, Štěpánka - Ječná, Michaela: Dojmy studentů BGV z návštěvy SRN. 24/2000, s. 3

... tj. ze studijním pobytu v rámci programu "Iniciativa mládeže Expo 2000 Bautzen - Hannover"

 

103. rd: H. Krawcec čestnou občankou města. 3/2001, s. 1

Z jednání Zastupitelstva města 25.1.2001, kde bylo mj. schváleno udělení čestného občanství lužickosrb. výtvarnici in memoriam.

 

104. Hrabal, Milan: Hanka Krawcec – 100 let. 5/2001, s. 5

Medailón výtvarnice ke 100. výročí narození, s její fotografií, ukázkou grafické tvorby a programem akcí k výročí.

 

105. jan: Vzpomínka na Hanku Krawcec. 6/2001, s. 1

Z oficiálních akcí ke 100. výročí narození výtvarnice 13.3.2001. S fotografií předání osvědčení o čestném občanství in memoriam.

 

106. Hrabal, Milan: Spolek přátel Lužice v Opole. 7/2001, s. 7

…spolupracuje a partnery ve Varnsdorfu, vydal básnickou sbírku T. Meškanka.

 

107. mhra: Jurij Brězan – žijící lužickosrbský klasik. 11/2001, s. 3

Úryvek z Brězanova románu Krabat doprovozený jeho fotografií a pozvánkou na Svátek lužickosrbské poezie 7.6.2001 v Měst. knhovně.

 

108. Svátek lužickosrbské poezie. 11/2001, s. 7

Pozvánka na akci 7.6.2001 v Městské knihovně.

 

109. jan: Krabat a ti druzí (ve Varnsdorfu). 13/2001, s. 4

Reportហze Svátku lužickosrbské poezie 7.6.2001, s ukázkami veršů čtyř účastníků a dvěma fotografiemi.

 

110. Bačíková, Andrea: Návštěva v Budyšíně. 14/2001, s. 2

Jednodenní exkurze studentů Biskupského gymnázia Varnsdorf na Lužickosrbském gymnáziu v Budyšíně.

 

111. rd/jan: Střípky. 15/2001, s. 2

Mj. upozornění na aktualizované vydání publikace M. Hrabala „Hanka Krawcec“.

 

112. mhra: Varnsdorfští občané iniciátory akce na podporu Lužice. 16/2001, s. 5

Informace k podpisové akci na podporu lužickosrbských základních škol a výzva k podpoře

této akce; text prohlášení, informace o šíření iniciativy a prvních signatářích. Připojeno několik lužickosrb. přísloví a tři grafiky Hanky Krawcec (včetně ofic. znaku Domowiny); ilustrační foto (lužickosrb. svatební průvod) na s. 1.

 

113. mhra: Ohlasy Varnsdorfské solidarity s Lužickými srby. 17/2001, s. 4

Přehled podpisových míst, informace o překladech výzvy do jiných jazyků a o přípravě dalších protestních akcí.

 

114. mhra: „Varnsdorfská solidarita“ na podporu lužickosrbského školství má ohlas. 19/2001, s. 4

Ohlas výzvy, informování německých politiků, jednání s českými poslanci, přehled podpisových míst.

 

115. Hrabal, Milan: Přijetí u premiéra M. Zemana. 21/2001, s. 1

Výsledky jednání delegace Lužických Srbů a zástupců Varnsdorfské solidarity s předsedou vlády ČR a poslanci Parlamentu ČR 24.9.2001.

 

116. Koubek, Petr M.: Krásná Lužice opět ve Varnsdorfu. 23/2001, s. 4

Pokračuje studentská výměna mezi Lužickosrbským gymnáziem v Budyšíně a Biskupským gymnáziem Varnsdorf. Studenti z Budyšína při návštěvě Varnsdorfu kontaktovali Lužické Srby, kteří v Čechách zůstali z poválečných let.

 

117. Tomášek, Jaroslav – Dausch, Robert: Na konci třetího roku. 24/2001, s. 2

Starosta a místostarosta Varnsdorfu v ohlédnutí za 3 roky svého volebního období krátce hodnotí i spolupráci s Lužickými Srby (v kapitole Školství a kultura).

 

118. Hrabal, Milan: Varnsdorfská solidarita – téměř devět tisíc podpisů. 1/2002, s. 2

Ohlas a význam akce na podporu lužickosrbského školství, přehled podpisových míst.

 

Zpracoval Martin Havlíček.

 

Alois Jirásek u Lužických Srbů

Josef Páta

 

     Dojat položil jsem péro, dokončiv překlad smutného díla...Shledal jsem, že ještě dnes jsou poměry podobné a že není nic obtížnějšího než vykořenit z lidu zaryté a zakořeněné nectnosti...

Alois Jirásek

Tak začal svou předmluvu k překladu Jiráskova Gera1) mladý lužickosrbský žurnalista Mikławš Andricki v Lužici r. 1905. A pak pokračoval: Slavný český romanopisec a dramatik vzal do rukou látku, kterou před ním již mnozí do rukou brali, mezi nimi též nᚠMato Kósyk. Ale mnohem více než rozlehlé epos působí čin, účinkuje hra a její hluboce dojímavé děje. Jirásek jako nikdo před tím sepisuje s nedostižným mistrovstvím historii svého národa v románovém rouchu. On je zralý muž, nevšedního vlasteneckého zanícení, ale  nicméně i kritického ducha, talent. Jestliže kdo, tož on zná svůj národ, svůj slovanský národ; a jsme všichni jednoho rodu. Proto chtěl Jirásek touto smutnou hrou poučit i své nejbližší krajany a dáti jim obraz dávných hádek a sporů, kteréž bohužel v celé naší slovanské rodině jsou podnes.

     A proto přeložil i Mikławš Andricki Gera, aby dal příklad v živé hře. Příklad, kterého dolnolužické epos Kósykovo z roku 1882 Pœerada Markgrofy Gera dáti nemohlo.

      A tak se dostal nᚠAlois Jirásek mezi Lužické Srby. Lužičtí Srbové ovšem znali Jiráska již dříve - aspoň ti, co studovali v Praze. A k nim patřil zejména Andricki, který s velkou zálibou Jiráska čítal a který, jak v uvedené předmluvě při charakteristice života a díla Jiráskova praví, vždy nedočkavě čekával na každý další sešit tehdy vycházejících Sebraných spisů 2) mistrových a vždy dychtivě z Lužického semináře chvátával do Prahy přes staroslavný kamenný most k svému knihkupci. Ozdobně vázané Sebrané spisy Jiráskovy byly pak pýchou knihovny Andrického.

     Když Gero vyšel, byl Andricki již doma v Lužici kaplanem; záhy se vypravil s básníkem Ćišinským do Prahy, navštívil Jiráska a vyžádal si od něho svolení překladu.

     Také lužičtí seminaristé v Praze chodili na Gera do Národního divadla a jeden z nich, Jan Cyž, přeložil drobnou náladovou povídku Jiráskovu Svatý Mikulᚠ3) do rukopisného sborníku Serbowski v roce 1905-6; tiskem vyšla r. 1906 v budyšínském Katolském Posłu. A v té době již také dokončil Mikławš Andricki svůj překlad, jejž otiskl v 28. ročníku Lužice r. 1906; knižně vyšel téhož roku v budyšínské Serbské džiwadłowé zběrce.4) Dohra však, kterou čteme v Sebraných spisech Jiráskových svazku 36., 1912 ve druhém vydání, přeložena nebyla.

     Mikławš Andricki zakončil svou předmluvu žádostí, aby hra byla hrána a posloužila tak svému výchovnému cíli. Byl to tvrdý oříšek pro lužické ochotníky. Až po tu dobu hráli v Lužici jen menší kusy, lehčí a žertovné, a najednou měli ze skromných svých prostředků divadelních a za nedostatku ochotníků vykouzliti velkou historickou hru. Ale rozluštil jej radworský ochotnický spolek Meja, který po více než půlročních přípravách provedl hru Jiráskovu v Radworu po prvé dne 30. června v roce 1907 a po druhé dne 7. července t. r. V hlavních rolích hráli: Gerona živnostník Mikławš Bjeńš, Želibora Jakub Rjeńš z Kamjené, Irmengerd slečna Marja Grubertec, Tugoměra M. Nawka a Čegrada J. Brycka. Hra měla neobyčejný úspěch, jak se dovídáme z tehdejších lužických novin. Serbske Nowiny přinesly dne 6. července a Katolski Posoł dne 13. července obsáhlou a nadšenou zprávu o provedení; podobně i Łužica (str. 72). Ukazováno bylo hlavně na ideovou stránku díla, aby lid venkovský pochopil, proč se dává právě Gero: Zdaliž jen hra ve všech srdcích posluchačův zůstavila zamýšlený dojem? ptá se na příklad referent Katolského Posła. Poznali, že pád i smutný osud našich předkův zavinila lužická nesvornost, která vždycky bratří raději s cizákem než s bratrem, lužická závist, sobectví a přílišná důvěřivost? Jestli pak ve svatém zápalu nadchli se pro Želibora a jeho věrné vlastenectví, zdaž si přísahali, že chtějí také jako on, celou duší milovat svůj národ, proň pracovat, trpět a třeba i zemřít, raději než věřit podvodnému Tugoměr? Učiní-li tak?

Znovu byl Gero proveden radworským dětem a hrán o studentské skhadŸowance, to jest o pravidelném prázdninovém pracovním sjezdě lužického studentstva, pořádaném v Bukecích; tam byl hrán dne 11. srpna 1907. Překladatel Mikławš Andricki před každým jednáním přednesl stručně děj jednání, aby skutečně všichni hře rozuměli.

 

 

     Andricki zemřel hned roku příštího (1908), ale jeho překlad vykonal v Lužici mnoho; jméno Jiráskovo se jím tam stalo známým a drahým. A popularita jeho ještě více vzroste, až vyjdou tiskem ještě jiné překlady. 5)

skhadŸowanka

 

 

Vyšlo v publikaci ťAlois Jirásek. Sborník studií a vzpomínek na počest jeho sedmdesátých narozeninŤ. v redakci Miroslava Hýska a Karla B. Mádla, vydané nakladatelstvím Jana Otty v Praze roku 1921, 512 s. Reedici příspěvku Josefa Páty (s. 385-387) pro Česko-lužický věstník připravil a poznámkami doplnil roku 2001 Jan J. Kober. 

 

1) První vydání Gero. Historická hra o čtyřech jednáních. Jan Otto, Praha 1904.

Hra byla prvně uvedena 17. 11. 1904. Údaje o Andrického překladu níže.

2)  Sebrané spisy Jiráskovy vycházely v nakladatelství Jan Otto od roku 1890; do vydání sborníku, v němž vyšel tento příspěvek (tj. 1921), dosáhly 43 svazků. Gero v nich vyšel roku 1909, 1912 a 1920 ve sv. XXXVI.; zde byl r. 1912 připojen dodatek, který vydání z roku 1904 neobsahovalo.

3)  Svatý Mikulᚠvyšel spolu s povídkami Na Chlumku, Kozák a Turek, Dva Krasikovští, Na samotě, Z černých hodinek a Za vokalistu v souboru Za zašlých dob. Povídky a vzpomínky, vydaném prvně Janem Ottou v Praze roku 1902. 

4) Gero. Historiska hra v štyrjoch jednanjach. Napisał Alois Jirásek. in: Łužica. Měsačnik za zabawu a powučenje. Letnik XXV. Budyšin 1906, str. 2.

Samostatné vydání Serbska džiwadłowa zběrka, č. 14. Wudawa Dr. Ernst Muka Budyšin, 1906, s. 92.   

5) Dle Jiráskovy Bibliografie, sestavené Františkem Pátou a otištené v citovaném sborníku na stranách 477 - 505, vyšly tiskem do r. 1921 v srbštině kromě již zmíněného Gera a povídky Svatý Mikuláš, práce Róžowa holina (M. Krječmaŕ) in: Josef Páta (red.): Lužickosrbská čítanka. Českolužický spolek, Praha 1920, čl. 203. ; Filosofska historija (Jurij Wićaz), vyd. Českolužický spolek, Budyšin 1921. Též v Dom a svět, č.1. ;  Do Němcow (M. Krječmaŕ) in: Českolužický věstník, II (1921), č. 1., vyd. Českolužický spolek, Praha.

Do němčiny bylo k roku 1921 přeloženo několik Jiráskových děl z nichž samostatně vyšla: Wider alle Welt (Josa Höcker), Jan Otto, Prag 1911, 2 bde.; Das Ritterhaus (Karl et Marie Frypés), E. Beaufort, Prag, s.d.; Die Laterne (Spiridion Wukadinović), Jan Otto, Prag 1911; Chodische Freiheitskämpfer (B. Lepař), Jan Otto, Prag 1904. Vedle toho vyšel jistý počet povídek a obrázků od přelomu století v denících Politik, Wiener Abendpost a Prager Tagblatt. Některá Jiráskova díla dle Pátových údajů překládána též do angličtiny, francouzštiny, ruštiny, rusínštiny, polštiny, srbochorvatštiny, slovinštiny a řečtiny.

 

Noviny

 

Lužickosrbská školka Witaj Mato Rizo v Žylowě měla při svém založení 1. 3. 1998 (zřizovatel Sebske šulske towarstwo) 16 žáků. Dnes ji navštěvuje 54 dětí ve 3 skupinách a je obsazeno do posledního místa. S takovým zájmem se nepočítalo, ve vsi je totiž ještě další, „normální“ školka. Chodí sem děti ze Žylowa, Chotěbuze i okolních vsí. Od letoška by tedy měla fungovat nová školka Witaj v Chotěbuzi; další skupiny jsou v Janšojcích, Hochoze, Wětošowě (dohromady 150 dětí), v červnu se přidá skupina v Nowé Niwě – pro 20 dětí z blízkých Borkow nemohla obec zajistit místnost. Potíže nyní působí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Učitelky nemají pevné osnovy, proto připravují program samy, skládají a překládají pro děti říkanky a písničky. Ukazuje se, že školka zpětně ovlivňuje i rodiny dětí: i jejich starší členové mezi sebou zase začínají mluvit srbsky.                                              (SN 11. 1. 2002) zs

 

Knihy

 

Achim Brankačk, Listowanje Bjarnata Krawca z Arnoštom Muku, Měranku Lešawic a Michałom Nawku. - Lětopis 2001, wosebity zešiwk, 272s.

     V úvodu své práce A. Brankačk charakterizuje všechny tři účastníky dopisování, uvádí i místa, kde jsou dopisy uloženy. Podotýká, že skrovnější je počet dopisů Krawcovi. Domnívá se, že se při dalším bádání v Praze, Brně (zejména v pozůstalosti dr. Ludvíka Hanfa), v Bratislavě, v Hradci Králové, v Poznani, Kaliszi, v archivech a kronikách moravských sborů, s nimiž se Krawc stýkal až do vysokého stáří, najdou dodatečné důležité informace o Krawcově působení a o jeho osobě. Domnívám se, že v této věci by mohli a měli pomoci čeští, slovenští a polští obyvatelé.

     K práci je připojen vzorný rejstřík až neuvěřitelně velkého počtu osobních a místních jmen s uvedením čísla příslušného dopisu.To zpřístupňuje sorabistům, zabývajícím se některými osobami nebo obdobími lužickosrbské kultury, dopisy, které by jinak nesmírně pracně vyhledávali. I proto je tato edice důležitá a užitečná.             J-a

 

Odjinud

 

Mercator Media Newsletter 11 - výběr

*Baskická organizace Batasuna a strany EA a PNV kritizovaly vládní projekt videokonference jako způsobu komunikace s baskicky mluvícími občany. Považují to za náznak, že Baskové by měli být chápáni jako občané, které je nutno zavřít do reservace.

*Nehledě na nový italský zákon o menšinách se ve veřejných sdělovacích prostředcích stále mluví zcela minimálně friulsky: tento jazyk používají prakticky jen soukromé stanice jako předtím. Např. v rozhovorech pro media není Friulům dovoleno odpovídat mateřským jazykem. Příležitostně se objeví pořad ve friulštině, avšak  tak kultivované, že je vzdálena běžné hovorové řeči, anebo pořad o friulském jazyce a kultuře, který je však laděn jako dokument o místním svérázu a namluven většinou italsky.

*V lednu proběhl v galicijské Pontevedře filmový festival Ollada do Planeta, na němž se představily filmy katalánské, galicijské, baskické, bretonské, latinskoamerické a africké. K festivalu patřila výstava o Enrique Barreirovi (*1899), průkopníkovi galicijské kinematografie a experimentátorovi s barevným filmem.

*Nové internetové forum v gaelštině vzniklo na adrese http://www.highland.gov.uk, což je domovská stránka Rady skotské vysočiny (The Highland Council). Pracovní skupina pro gaelštinu této Rady se tak snaží rozšířit možnosti komunikace mezi jednotlivci, organizacemi i obcemi v gaelštině a přiblížit ji potřebám informačního věku; forum proto není omezeno jen na gaelštinu a na obyvatele Vysočiny. Program je dotován 13 mil. liber ročně. Zuzana Sklenářová

 

Serbske Nowiny 28. 12. 2001

přinesly překlad povídky L. Kuby Při práci ze sbírky Čtení o Lužici od Jurije Łušćanského a článek F. Vydry o Václavu Srbovi/Serbovi-Chejnicańském. J. Łušćanski podává také v SN 2. 1. 2002 krátkou zprávu o vzpomínce v Chýnicích s barevnou fotografií ze hřbitova.               zs

 

Dopisy

 

Mapa Lužice

Lubomír Jaroš

 

     Když jsme se před léty vracívali s dr. Vydrou  ze setkání s lužickými Srby, stále naléhavěji jsem si kladl tři otázky - zda jsou Srbové národ či zájmový spolek, zda sledují nějakou perspektivu a pokud ano, zda se opírá o nějaké pevně vymezené území. Dnes je mi jasné, že Srbové jsou svébytným národem, jehož řeč je živá /jakkoli není conditio sine qua non - jsou Srbové, co umí pouze německy/,  národní obrození prostupuje všemi slojemi praktického i kulturního života a území - to se dá vymezit u Horní Lužice jako prostor mezi Budyšínem a Kamencem.

     Co dále? Mám spolu s ostatními přáteli Lužice jen stupňovat slovní, morální a materiální podporu takto konkretizovaných Srbů ? A jakou vlastně podporu naši slovanští příbuzní potřebují? Netrháme  našimi dobře míněnými skutky už tak křehkou pavučinu jejich společenských vztahů? Vždy do mnohého zákulisí vlastně ani nevidíme!

     Obrátil jsem tedy svoji pozornost jiným směrem. Začal jsem zkoumat, co vlastně "Lužici" představuje. Dospěl jsem k následujícím významům:

Především Lužici chápeme jako území v Německu, které obývají slovanští Srbové. Dále je interpretováno jako území v Německu na západ od Lužické Nisy až k řece Labi. Třetí  význam je historický a představuje Lužici jako svébytný zemský útvar, jinými slovy historickou zemi Evropy,  podobně jako Morava, Burgunsko  či dejme tomu Sicílie.

     Ale ouha. Mé pokusy přesněji vymezit "lužické" teritorium narážejí od počátku na problém nesčíslných proměn, jimiž tato druhdy země Koruny české v dějinách prošla. Jednou byla vykousnutá tam, podruhé onde, pak  část pohltily Branibory, další Sasko a jeho východní část dokonce jmenují Dolním Slezskem! Výsledek - Lužice vlastně územně neexistuje. Je to mlhavý pojem, který snad, kdysi dávno, byl někde u Budyšína či Chotěbuzi. Punctum.

     Jakoby přesně načasovaná se mi laskavostí p. prof. Mudry dostala do rukou mapa, která vytyčovala Lužici v jejích řekněme novodobých hranicích. Pocházela z roku 1945, tedy z doby, kdy se nevědělo, co udělat s územím, které odpradávna obývalo slovanské obyvatelstvo - přičlenit je k Československu, Polsku či opět k Německu? Nebo má zůstat samostatné? Jak nakonec všechno dopadlo, víme. Nicméně čas oponou opět trhnul a kdysi ostře sledované polsko-německo-československé státní hranice se zvolna rozpouštějí ve prospěch Evropské unie a tedy, těšme se, i Lužice! Staré obrysy opět vystupují na povrch. Nicméně pořád mi tam u nich chyběla ta jejich „českᓠčást. Proto jsem nelenil a začal studovat mně dostupné prameny o srbské kolonizaci na území naší vlasti. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat - kdysi srbská Chrastava se jmenovala U chrosču, Hrádek na Nisou Grat či Gród, Ves Vies a například Jablonec dodnes němčina vyslovuje v srbské podobě Gablonc (J se starým pravopisem psalo G). Hlouběji jsem už bádat nemusel. Historická skutečnost byla tak zjevná, že stačilo protáhnout linku, končící  u našich Mikulášovic, přes vrcholy Lužických hor, Ještědský hřeben až k známému rozhraní všech tří zemských celků (rozuměj Lužice, Slezska a Čech), tj. k  hoře Smrku v Jizerských horách. Lužice byla na světě.

     Je jasné, že renomovaný historik či zeměpisec by mohl vznést mnohá proti. Může zpochybnit hranici severní, západní, východní. Prosím. Já si však  troufám tvrdit - málokterá hranice na světě je tak skvěle vyznačena jako ta „naše“, tedy hranice jižní. Vymezily ji pevně hradby hor a v údolích pod nimi nezdolná  srbská ruka.

    Co říci na závěr. Nalezené obzory Lužice nejsou samoúčelné. Vytvářejí prostor, v němž se mohou lépe uplatnit nepříliš velké srbské síly, počínaje osobními vazbami, přes družbu obcí, kulturními výměnami a konče třeba lužickým zastupitelstvem či vládou. Mnohonárodnostní Lužice by mohla konečně rozlomit kleště, jimž bratrští Srbové přes tisíc let tak obdivuhodně odolávají.

 

Mapa Lužice

ilustrační mapa autora

 


Studijní pobyt v Lužickosrbském institutě

Mgr. Richard Bígl

Jako posluchač prvního ročníku slovanské filologie na FF UK jsem 20. až 25. ledna pobyl v Budyšíně, abych se s pracovníky tamního Serbského institutu (SI) poradil o přesnějším vymezení své doktorské práce. Byl jsem přijat vedoucí jazykovědného oddělení Dr. Sonjou Wölkowou, jejíž vztah k thematu mé disertace Jazyk Jurije Hawštyna Swětlika je dán mimo jiné tím, že její otec Dr. Frido Michałk o prvním známém překladateli celé bible do lužické srbštiny a spisovném nářečí srbských katolíků obsáhle publikoval. Seznámila mě s dosavadními výsledky své habilitační práce o srbských gramatikách do XIX. století, z nichž mě samozřejmě nejvíce zaujala kapitola o mluvnickém díle Swětlikowa současníka Jakuba Xavera Ticina. Ze Srbského kulturního archívu, sídlícího v budově institutu, jsem si vypůjčil magisterskou práci zaměstnance SI Dr. Edwarda Wornara Studien zur Herkunft der sorbischen Bibelübersetzung von Swětlik (1688-1711, Orthographie, Phonetik, Phonologie), kterou jsem si s autorovým svolením okopíroval. Dr. Wornar mi také nahrál několik desítek datových souborů s přepisem části Swětlikowa Nového zákona, jichž bych měl využíti ve své práci. Elektronickou podobu jest však ověřovati na nesnadno čitelném rukopise uloženém v budyšínském děkanství nebo alespoň na fotokopiích, které má k disposici profesor Technické university v Drážďanech Ludger Udolph. Jeho projekt vydání Swětlikova překladu zatím nenašel finanční podpory, přesto jsme se při osobním setkání dohodli na vzájemné spolupráci. Konsultaci mi poskytl také bývalý dlouholetý vedoucí Institutu za sorabistiku lipské university Prof. Hinc Šewc, jenž mi vedle jiných cenných rad doporučil zaměřiti se při zkoumání Swětlikowa překladu na dosud opomíjené tvarosloví a využívati též tištěných perikop z roku 1690.

Řečeným vědcům i nejmenovanému osazenstvu SI děkuji za otevřennost a ochotu, s jakou se mnou během mé stáže jednali, filosofické fakultě University Karlovy za poskytnutí účelového stipendia, Srbskému kulturnímu a informačnímu středisku v Budyšíně a odboru Domowiny pro styk s veřejností za zprostředkování noclehu a společenské vyžití.

 

Zápisník

 

Sdružení přátel Lužice a Spolek česko-lužický si vás dovolují pozvat na velikonoční zájezd do vzbouřenecké hornolužické obce Chrósćicy.

 

Velikonoční zájezd do Lužice!

se uskuteční v neděli 31. března.

 

Předběžný rozvrh zájezdu:

Odjezd 8:30 z Prahy upřesním

Zastávky: Drážďany, Chrósćicy, Budyšín

Návrat 20:00 do Prahy

Účastníci budou dále informováni prostřednictvím Česko-lužického věstníku.

 

Cena: 480,- Kč

Případný výtěžek ze zájezdu bude poukázán na sbírku na program Witaj

Přednostně přijímáni budou dříve přihlášení účastníci.

spojení: Radek Čermák tel. 0732 736 123, el. pošta radek.cermak@email.cz

Přihlásit se můžete také osobně na členském večeru Sdružení přátel Lužice ve středu 27. února 2002 v 18,00 v přednáškovém sále budovy Národního muzea. Večer bude věnován promítání nejnovější filmové a televizní tvorby lužickosrbských televizních studií.

 

---------------------------------------------

Ke konci roku 2001 měl Česko-lužický věstník 154 domácích předplatitelů, z toho 32 členů Spolku česko-lužického, 19 členů Sdružení přátel Lužice (dále 5 jeho sympatizantů), 8 členů obou sdružení a 24 institucí a knihoven včetně povinných výtisků, Věstník tedy během let nabral 66 neorganizovaných předplatitelů.

Lednové číslo jsme rozeslali 85 zbývajícím členům SdPL (platícím i neplatícím), 64 sympatizantům a 24 ostatním. Jak je vidět, potenciál Česko-lužického věstníku dosud nebyl zdaleka vyčerpaný, když si uvědomíme, že mnoho lidí o Věstníku nemá potuchy.

Počet zahraničních předplatitelů je 60, z toho 5 členů SČL (3 ve Slovinsku, 1 v Lužici, 1 v Polsku), 43 v Lužici, 4 ostatní a 8 předplatitelů Programu slovanské solidarity.

 

----------------------------------------------

Serbski institut v Budyšíně pořádá v letošním roce od 15. 7. do 1. 8. opět letní prázdninový kurs lužickosrbské řeči a kultury nejen pro domácí a zahraniční slavisty. Náplní bude kurs horní a dolní lužické srbštiny, exkurse po památkách a seznámení se současnou kulturou. Počet účastníků je omezen na 45 míst. Přihlásit se je možno do 10. dubna na adrese Sorbisches Institut/Serbski institut, dr. Franc Šěn, Bahnhofstr./Dwórnišćowa 6, D-02625 Budyšin/Bautzen, e-mail fs@serbski-institut.de.  Další informace a formulář přihlášky je možno získat v redakci.

 

--------------------------------------------

Redakce ČLV hledá redaktora – člena redakční rady. Znalost lužické srbštiny, možnost a ochota účastnit se měsíčních schůzek rady nutná. Redakce hledá také stálého spolupracovníka (i jako externího redaktora) pro pravidelné zpracování zpráv z lužickosrbského tisku, zejména SN a NC.                                                       Mgr. Zuzana Sklenářová, vedoucí redaktorka