Zapomenutí Slované nedaleko od nás | 2012-10-05 |
|
Lužice je historické etnické území v dnešním Sasku a Braniborsku a zasahuje zčásti i do Polska. Slované se tam objevili zřejmě v 7. století. Měli svá společenství, jazyk i kulturu, ale nikdy se jim nepodařilo vytvořit plnoprávný státní útvar. Jejich území bylo neustálým zdrojem svárů mezi německými, českými a polskými panovníky. Většina Lužických Srbů postupně splynula s většinovou německou populací, mj. i proto, že u slovanských států nenašli výraznější podporu. K pokusu o jakousi národní renesanci došlo po roce 1989, kdy se Lužičtí Srbové snažili navázat těsnější vztahy s naší zemí. V Praze však tyto pokusy nenašly odezvu. Slovanským jazykem mluví a ke svému původu se dnes hlásí jen velmi malá část lužických obyvatel, byť německé úřady tomu překážky nekladou. Naopak v souladu s pravidly „politické korektnosti" podporují slovanské spolky a jejich činnost. Dnešní „lužickost" se projevuje prakticky jen ve folklóru a ve dvojjazyčných označeních tamních obcí. Z těch známějších je to Zhořelec (Görlitz), Budyšín (Bautzen) *** Flaeming Skate je rájem pro bruslaře a cyklisty Na zápraží penziónu v Dennewitzu, ve Schlenzeru nebo v některých dalších z alespoň dvou desítek vesnic a městeček si obujete brusle a máte před sebou celý bruslařský ráj. Totéž platí, pokud dáváte přednost cyklistice. V německém Braniborsku, nějakých padesát kilometrů jižně od Berlína, je oblast Niederer Fläming a Baruther Urstromtal. V ní byl v prostředí polí, luk, pastvin, vesnic a větrných mlýnů zřízen rozlehlý prostor, protkaný cyklistickými a bruslařskými stezkami, známý jako Flaeming Skate. Dnes to je největší a nejlépe vybavený areál svého druhu v Evropě. Jak je možné, že nedaleko dnešní německé metropole existuje „pustina", v níž bylo možné takový areál zřídit? Do počátku 90. let minulého století měla prostor „propachtován" sovětská armáda. Ta měla v obci Altes Lager, nedaleko městečka Jüterbog, svou základnu a velké letiště. Třikrát dvě stě deset V prostoru Flaeming Skate je dvě stě deset kilometrů tras vhodných pro jízdu na kolečkových bruslích. Jsou to zhruba tři metry široké asfaltky s povrchem tak dokonalým, že se mu říká černé sklo. Trasy jsou rozděleny do osmi značených okruhů. Ty se liší jak délkou, tak náročností. K nejsnadnějším „rodinným" okruhům patří dvanáctikilometrový RK2. Náročný - jak délkou dvaadevadesáti kilometrů, tak i několika stoupáními a sjezdy - je okruh RK1. Okruhy se v mnoha místech kříží a vedou po stejné trase, takže je možné je libovolně kombinovat a tím si stanovit i délku a míru náročnosti. Ještě asi o tři sta kilometrů tras více mohou využívat cyklisté, jimž nevadí trochu drsnější povrch, než je bruslařské „černé sklo", ani větší stoupání. Poučné i zábavné K odpočinku, ale i k zábavě a poučení se podél každé z tras nabízejí mnohá zajímavá místa. Za prohlídku stojí historické centrum městečka Jüterbog a město Luckenwalde. Obě místa, vzdálená od sebe nějakých patnáct kilometrů, jsou jakýmisi metropolemi Flaeming Skate. Podél bruslařských a cyklistických tras je k vidění a většinou i k prohlídce několik větrných mlýnů, muzeum ve stodole v obci Grüna u Jüterbogu, cisterciácký klášter a tkalcovské muzeum v obci Kloster Zinna. Po trase, která vede z obce Baruth podél silnice S 5 a je určena cyklistům, se po asi sedmi kilometrech dostanete do vesničky Glashütte. Jak její název napovídá, je tam sklářská huť, která dnes funguje jako muzeum, v němž se předvádí výroba i zpracování skla. Z tohoto poněkud odlehlého místa se stalo v posledních letech módní sportovní středisko s hotely, kavárnami, prodejnami a půjčovnami sportovního vybavení. Letošní sezóna sice ještě zdaleka nekončí, ale dnešní návštěvníci si už příliš neužijí přírodních i umělých koupališť, případně dětských hřišť, jichž je ve Flaeming Skate několik. Sportovci vítáni Nejen v obou zmíněných městech, ale prakticky na všech trasách jsou hotely a penzióny, které jsou pro cyklisty i bruslaře připraveny. Kromě toho je tam i několik kempů (např. Oehna nebo Wahlsdorf) s chatkami a místy pro stany. Sportovci jsou vítáni i v každé z desítek hospod, kaváren, cukráren a dalších „občerstvovacích stanic". Ti, kteří mají všechno s sebou, si mohou udělat piknik na některém z mnoha odpočívadel, která při cestě jsou. V Jüterbogu, v Luckenwalde i několika dalších místech jsou půjčovny kol a bruslí a také odborníci a dílny, kde sportovní potřeby seřídí nebo opraví. To ostatně nabízejí také skoro ve všech ubytovacích zařízeních na cyklo a bruslařských trasách. Sezóna trvá ve Flaeming Skate od časného jara do pozdního podzimu, přičemž letní víkendy bývají často vyprodané, tj. jen obtížně se hledá ubytování v rozumné vzdálenosti od bruslařského areálu. Okraje sezóny jsou z tohoto hlediska mnohem příznivější. Berlíňané, jimž to do Jüterbogu trvá necelou hodinu jízdy vlakem, tam jezdí většinou na denní výlety. Vzdálenější návštěvníci jezdí zpravidla na víkend a ti, pro něž je bruslení skutečnou vášní, tam bez problémů vydrží týden. Putování kolem Lužických jezer Ještě o sto kilometrů blíže než do Flaemingu to od nás máme do oblasti Lužických jezer. Tam už několik let vzniká rekreačně sportovní areál, který má být největší v Evropě. Lausitzer Seenland je už dnes intenzivně využíván cyklisty a kolečkovými bruslaři. Rozlehlé jámy, v nichž se od 19. století těžil lignit a hnědé uhlí, jsou od 70. let napouštěny vodou. Na jejich březích rostou borové a březové lesy a cesty, jichž využívali těžaři a zemědělci, se mění v cyklistické a bruslařské stezky. Některá z jezer jsou již tzv. usazena, tj. nehrozí v nich propady dna nebo sesuvy břehů. Tam jsou pláže a areály pro vodní sporty, jichž má postupně rovněž přibývat. Dnes je zcela, nebo zčásti napuštěno 21 jezer a celkem jich má být 25 s celkovou vodní plochou, která se bude blížit šesti tisícům hektarů. Lausitzer Seenland je už dnes největší uměle vytvořenou jezerní oblastí v Evropě. Na bruslích i na kolech Z cest, vedoucích kolem jezer a v jejich blízkosti, je jich téměř sto kilometrů vhodných pro bruslaře a více než dvojnásobek mohou využívat cyklisté. Údaje se různí, protože zdatnější bruslaři jezdí i po hrubším povrchu a v terénu, který je pro ty méně pokročilé nesjízdný. Sto kilometrů na víkendový pobyt jistě není zrovna málo, ale ti, kteří mají vyšší nároky, mohou trasy různě kombinovat a tak si je prodloužit. Trasa kolem Sedlitzer See měří nějakých patnáct kilometrů, ale přidáte-li k ní ještě Partwitzer See, ujedete třicetikilometrový okruh. Asfaltky, široké tři, ale v mnoha úsecích až šest metrů, vedou po březích jezer a jsou z nich hezké výhledy na okolní krajinu. Areál dosud není dokončen, v některých místech jsou stezky přerušeny a je třeba přejít kus pěšky. Takových míst je ale velmi málo. Cyklisté, jako všude, to mají mnohem snadnější, ti mohou kolem Lužických jezer a v blízkém okolí najezdit opravdu stovky kilometrů. Tím spíše, že se jedná o naprostou rovinu, v níž i mírné stoupání je spíše výjimečné. Také proto je tato oblast vhodná nejen pro zdatné sportovce, ale i pro rodiny s malými dětmi, které na kole či na bruslích teprve začínají. Bruslařské trasy vedou v mnoha úsecích lesem, takže ani v letních měsících není člověk neustále vystaven přímému slunci. Zásoby do batohu Opět s odkazem na to, že sportovní areál není dosud dokončen, si všimnete velmi záhy, že na rozdíl od Flaemingu není kolem Lužických jezer dost odpočivadel a tím méně možností občerstvení. Ve vrcholné sezóně narazíte sem tam na stánek s pivem, limonádou a buřty, ale jinak je nabídka velmi malá. Hospody jsou většinou poměrně z ruky, takže jedinou možností je naložit zásoby jídla a zejména vody do batohu a vozit si je s sebou. Návštěvníci mohou narazit i na další problém, který v zavedenějším Flaemingu není, a tím může být orientace. Ne všude a všechno je na trasách opatřeno značkami a ani na místě není samozřejmostí dobrá mapa jezerní oblasti. Je proto užitečné se porozhlédnout už doma před odjezdem. Odpočinek u vody Jak již bylo řečeno, některá jezera, nebo jejich části, nejsou dosud usazená. Tam je vstup a koupání zakázáno. Kolem vody je ale dost míst, kde je to povoleno, a v řadě z nich byly dokonce zřízeny pláže se vším, co k tomu patří, s lehátky a slunečníky, s občerstvením a s nabídkou vodních radovánek pro malé i velké. Už dnes využívají část vodní plochy jachtaři a jezdci na motorových skútrech. V budoucnu se předpokládá spojení některých jezer splavnými kanály, čímž vznikne opravdu rozsáhlý a členitý vodní svět, podobný třeba tomu kolem Mazurských jezer v Polsku. Neoficiální metropolí Lužických jezer je obec Geierswalde, tvořená z velké části rozlehlým kempem, kde je místo nejen pro stany a auta, ale lze si tam celkem levně pronajmout jednoduchou chatu nebo velký pohodlný karavan, kam se vejde až osm lidí. V okolí je spousta penziónů a rodinných hotelů. Nejsou sice přímo na bruslařských trasách, ale většina návštěvníků, pokud nebydlí přímo v kempu, přijíždí autem na parkoviště v Geierswalde, které je pro bruslaře nejobvyklejším východiskem. Když je řeč o Lužických jezerech, nelze nedodat, že obliba kolečkových bruslí je u nás asi větší než u našich severních sousedů. Stane se vám, zvláště teď ke konci sezóny, že z deseti bruslařů, které na stezce potkáte, jich bude osm z Česka. Podobně to ostatně platí i o cyklistech. Bautzen, vlastním jménem Budyšín Asi třicet kilometrů od Geiserwaldu je Bautzen, vlastním jménem Budyšín, jak je také uvedeno na ceduli před vjezdem do tohoto malebného, tisíc let starého města. Z dálky jsou vidět mohutné hradby a strážní věže nad údolím Sprévy, dokládající význam někdejšího kupeckého města. Budyšín je jedním ze středisek lužické kultury, což se tu projevuje zejména o Velikonocích. Malebný krojovaný průvod, jakási jízda králů, malovaná velikonoční vajíčka. Na venkově v té době objíždějí sedláci svá pole na koních s fáborky, aby si zajistili dobrou úrodu. Na návrší stojí chrám sv. Petra, označovaný za simultánní kostel, neboť od roku 1524 slouží tento pozdně gotický svatostánek katolíkům i protestantům. V těsném sousedství chrámu je barokní radnice, v níž je mj. informační středisko. Většina významného dění se odbývá na náměstí před radnicí (Hauptmarkt) a v ulici vedoucí k Bohaté věži (Reichenturm), která je ze své osy vychýlena o téměř půldruhého metru. Náměstí a široká pěší třída hostí o adventu nejstarší vánoční trh v Sasku a také velikonoční oslavy se odbývají tady. Z památek stojí za zhlédnutí i hrad Ortenburg z roku 958, přestavěný koncem 15. století, na jehož nádvoří se každý rok v létě konají divadelní slavnosti. Kostel sv. Michaela slouží protestantským Srbům. Původ města dokládá Srbské muzeum a také divadlo, které hraje jak německy, tak srbsky. Pokud vám při bruslení nebude přát počasí nebo budete mít dost sportování, stojí za to Budyšín navštívit. Projít úzkými ulicemi s dokonale restaurovanými fasádami starých domů, nahlédnout do kostelů a muzeí, dát si kávu na Reichenstrasse. Rady na cestu Nejjednodušší cesta do obou cyklistických a bruslařských areálů je po silnici. Z Prahy do Luckenwaldu (Flaeming Skate) přes Drážďany a Cottbus je to 333 km, z Liberce 258 km. Do lužické oblasti (Geiserwalde) je to v obou případech zhruba o sto kilometrů blíž. UBYTOVÁNÍ Jedna noc ve dvoulůžkovém pokoji v hotelu se snídaní stojí kolem 1700 Kč. Totéž v penziónu, ale s polopenzí vás to vyjde asi o dvě stovky levněji. Nejlevněji je v kempu, kde se za stan, auto a dvě osoby platí zhruba pět stovek. Celodenní parkování na parkovišti v Geiserwaldu přijde na dvě eura. HELMA A CHRÁNIČE Pro děti je přilba na kolo i na brusle povinná, ale provozovatelé obou areálů ji důrazně doporučují i dospělým, stejně jako při bruslení chrániče na lokte, kolena a zápěstí. WWW STRÁNKY www.flaeming-skate.de www.lausitzerseenland.de Právo 5.10.2012Bohuslav Borovička | |