Novinky
|
||
|
|
||
Slavíci kamenného mostu autor Tomáš Mlýnkec, kniha vyšla v roce 2009 v nakladatelství Motto 
Nová kniha Tomáše Mlynkece je smyšlenou kronikou života Matěje Václava Jäckela, sochaře a řezbáře z období českého baroka. Pražské kulturní prostředí přelomu 17. a 18. století není příliš nakloněno sochařskému umění, které je vnímáno jen jako doplněk k umění malířskému. Nadaný Lužičan Jäckel se ve svých dílech snaží tento zavedený mýtus odbourat. Cesta k uskutečnění je však strastiplná. Jäckel, bytostně spjatý s „pohanskou“ lužickou tradicí, zobrazuje ve svých dílech život a pohyb, což v českém prostředí nebylo běžné. Dostává se proto do konfliktu nejen s církví, ale i se světskou vrchností. I přes veškerá úskalí, která mu život přináší, nikdy nepřestává doufat, že si splní sen a bude moci osázet několika svými sochami Karlův (dříve Kamenný) most.
Knihu je možno objednat na stránkách vydavatelství pod tímto odkazem.
|
|
||
|
|
||
Schválením valnou hromadou vznikl 21.2.2009 Odbor Společnosti přátel Lužice Děčín a nezbývá,než mu popřát hodně úspěšné práce,četné styky s Lužicí a dostatek spokojených členů.
|
|
||
Dovolujeme si vás upozornit na knihu: Stručná historie států - Horní a Dolní Lužice Autoři: Lenka Bobková, Luděk Březina, Jan Zdichynec Vydalo nakladatelství Libri www.libri.cz v roce 2008.  Předkládaný svazek z řady dějin států a historických regionů se snaží především z českého pohledu nastínit komplikované dějiny geopoliticky komplikovaného teritoria. Těžiště výkladu tkví ve středověku a raném novověku (14.–17. století), kdy markrabství Horní a Dolní Lužice podléhala České koruně a kdy kvetly kontakty a vztahy s českým územím v oblasti státoprávní, diplomatické, kulturní, církevní i hospodářské. Je třeba si uvědomovat i rozdíly mezi oběma markrabstvími, která sice sdílejí název, ale nikoli vždycky historické osudy. Lužice neznamená zdaleka jen Lužické Srby, jak je nejčastěji zafixováno v českém povědomí. Kontakty mezi Lužicemi a Čechami udržovalo ve sledovaném období často také německé obyvatelstvo. Na druhou stranu právě lužickosrbská kultura prokazuje v současnosti s vývojem v Čechách nejsilnější spříznění a Lužičtí Srbové „ku Praze“ stále intenzivně vzhlížejí. V případě zájmu pište na mail: luzice(zav.)luzice.cz Cena pro členy Společnosti přátel Lužice je 200 Kč, pro ostatní 260 Kč.
|
|
||
Upozorňujeme na novou knihu: Stoletý most mezi Prahou a Budyšínem. Společnost přátel Lužice 1907–2007. Marcel Černý - Petr Kaleta (edd.) Vydala Společnost přátel Lužice a Chvojkovo nakladatelství, Praha 2008.  Společnost přátel Lužice, založená českými a lužickosrbskými studenty v roce 1907 jako Łužiskoserbske towarstwo "Adolf Černý" w Prazy, dnes patří k nejstarším českým slovansky orientovaným spolkům. Publikace Stoletý most mezi Prahou a Budyšínem. Společnost přátel Lužice 1907–2007, kterou spolek vydává ke stému výročí svého založení, zahrnuje příspěvky, jež se z velké většiny věnují činnosti a dějinám této organizace a česko-lužickosrbským kulturním stykům. Zároveň sborník zahajuje novou ediční řadu Česko-lužická historie jako její první svazek. V případě zájmu pište na mail: luzice(zav.)luzice.cz Cena knihy je 100 Kč.
|
|
||
Upozorňujeme na knihu: Moudrost Lužických Srbů Z knihy Jana Radyserba-Wjely Přisłowa a přisłowne hrónčka a wusłowa hornjołužiskich Serbow vybral a přeložil Milan Hrabal. Vydalo nakladatelství JANUA - PhDr. Jaroslava Čajová v roce 2007.  Překlad přísloví z lužické srbštiny Milana Hrabala přináší přes 700 přísloví nejmenšího slovanského národa. Jsou rozdělena do 30 oddílů představujících základní témata lidského života. Každé přísloví je uvedeno se svou hornolužickosrbskou obdobou. V doslovu předkládá Milan Hrabal i stručné dějiny Lužice a česko-lužickosrbských vztahů. Knížka je opatřena medailony obou autorů. Ilustroval Pavel Kacafírek. Knihu lze objednat mailem: Jaroslava Čajová, cajova.janua(zav.)seznam.cz.
|
|
||
Upozorňujeme na novou knihu: Jazyk, jímž porozumíš větru Antologie lužickosrbské poezie Vybral, uspořádal, přeložil a poznámky k básním napsal Milan Hrabal. Vydalo v roce 2007 nakladatelství PROTIS.  Antologie představuje tvorbu 12 současných lužickosrbských básníků, jedna báseň u každého autora je vždy uvedena i v originále. Knihu doplňuje rozsáhlý úvod Leoše Šatavy o historii Lužice a lužickosrbského písemnictví. Koupit možno na těchto místech: Poetická kavárna OBRATNÍK, J. Plachty 28, Praha 5 – Anděl Knihkupectví ACADEMIA, Václavské nám. 34, Praha 1 distribuce KOSMAS, www.kosmas.cz
|
|
||
Upozorňujeme na novou knihu: Stopy zapomenutého lidu Obraz z dějin Polabských Slovanů v historiografii Autorkou je PhDr. Libuše Hrabová, CSc. Vydal Bohumír NĚMEC - VEDUTA, nakladatelstí a vydavatelství v roce 2006.  Kniha líčí osudy kmenů Polabských Slovanů z pohledu kronikářů, saského Widukinda, Thietmara z Mersenburgu, Adama Brémského, Helmolda a některých dalších. Pozornost je věnována i Drewjanům a začátku vědeckého zájmu o Slovany, také vývoji v Lužici. Hornosrbský a německý souhrn přeložila Lucija Hajnec. Knihu lze objednat mailem: veduta@volny.cz nebo telefonem: 387 986 140.
|
|
||
Upozorňujeme na novou knihu: Češi o Lužických Srbech autora PhDr. Petra Kalety, Ph.D., která vyšla v roce 2006, vydaná Masarykovým ústavem - Archivem Akademie věd ČR. 
Lužičtí Srbové patří stejně jako Češi k západoslovanské jazykové oblasti a jejich dějiny byly od dob panování Lucemburků na českém trůně až do třicetileté války s českým prostředím úzce spjaty. Avšak i poté byly kulturní styky mezi srbskou Lužicí a Korunou českou bohaté, zvláště pak po založení Lužického semináře v Praze, kde vyrostla značná část lužickosrbské inteligence. Publikace Češi o Lužických Srbech charakterizuje a analyzuje jednotlivé etapy českého zájmu o Lužici a Lužické Srby, jak se projevoval ve vědeckých pracích, v publicistice i v umění od Josefa Dobrovského až po vznik české sorabistiky, jejíž vrchol lze nalézt v díle Adolfa Černého, kterému je zde věnována největší pozornost. Práce, která synteticky podává vývoj sorabistických bádání v českém prostředí 19. století, věnuje rovněž pozornost základním znakům lužickosrbských dějin tohoto období.Knihu je možno zakoupit běžně v knihkupectvích. V případě zájmu se můžete obracet i na autora PhDr. Petra Kaletu, Ph.D., mail: petr.kaleta(zav.)osu.cz
|
|
||
| Evropská komise povolila odbagrování Łakomských rybníků u Chotěbuze. Ochranářské spolky se chtějí proti rozhodnutí bránit právní cestou. Koncern Vattenfall chce jako náhradu vytvořit podobně přírodně cennou oblast v nedaleké nivě řeky Sprévy. (Serbski rozhłós 3. 12. 2006) Stanovisko Evropské komise v překladu PhDr. Zuzany Bláhové
|
|
||
Petice ke ztažení Petici podpořili: Společnost přátel Lužice Český svaz ochránců přírody Základní organizace 01/04 Českého svazu ochránců přírody, Praha 10 Hnutí Duha PhDr. Jaromír Jermář, senátor Jan Hamáček, poslanec parlamentu ČR Přírodní rezervace Łakomské rybníky (dolnolužickosrbsky Łakomske gaty) zaujímá rozlohu asi 300 ha a leží severovýchodním směrem nedaleko od Chotěbuze. Před 200 lety zde byly zřízeny rybníky o celkové ploše asi 65 ha za účelem chovu kaprů, který zůstal zachován až do současnosti. I přes hospodářské využití se zde vyvinulo jedinečně bohaté přírodní prostředí, které je kromě rybníků tvořeno i mokřinami a loukami. Voda je do této oblasti přiváděna ze Sprévy strouhou Goramśica (německy Hammergraben) vybudovanou již okolo roku 1550, která je zároveň i technickou kulturní památkou. Hnízdí a vyvádějí tu mladé bukač, ledňáček, hohol a dudek, potravu zde hledají čáp černý a orel mořský. Nacházejí zde domov stovky rosniček a odhadem na 5000 jedinců žáby kuňky ohnivé. Nalezen zde byl vzácný brouk páchník hnědý. Celkově se zde vyskytuje přibližně 170 druhů živočichů a rostlin, které jsou uvedeny v Červené knize Braniborska nebo Německa. Ačkoli Łakomské rybníky prokazatelně splňovaly podmínky pro zařazení do soustavy Natura 2000, braniborská vláda v roce 1998 toto území ze seznamu určeného pro Evropskou komisi (pSCI) vynechala. Na základě stížnosti ochránců přírody Evropská komise zahájila s Německem řízení. Ovšem teprve poté, co zde byl v roce 2003 objeven brouk páchník hnědý (Osmoderma eremita), který je prioritním druhem soustavy Natura 2000, již braniborské vládě nezbylo, než i toto území do seznamu zahrnout. Navržená lokalita se stává součástí soustavy evropsky chráněných území Natura 2000 teprve po schválení Evropskou komisí (SCI), k tomu však bohužel doposud nedošlo. Z významných druhů (uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS o stanovištích) se zde vyskytují vydra říční (Lutra lutra), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme), žába kuňka ohnivá (Bombina bombina), brouk páchník hnědý (Osmoderma eremita), motýl ohniváček černočárný (Lycaene dispar), vážka klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia). Kód lokality je DE4152303. Łakomské rybníky jsou důležité i pro člověka. Vzhledem ke své poloze blízko Chotěbuzi poskytují zázemí mnoha lidem, kteří vyhledávají přírodu, klid a odpočinek. Přírodní skvost Łakomské rybníky je bezprostředně ohrožen rozšiřováním povrchového dolu na hnědé uhlí Cottbus-Nord (Chotěbuz - sever), který se od jihovýchodu přibližuje k rybniční krajině. Zachovat takovou přírodně i esteticky cennou oblast ležící nedaleko od bran města by mělo být samozřejmou zásadou každého městského plánování. V Chotěbuzi však dosud vládne tradiční sepětí s uhelným průmyslem, i když toto odvětví poskytuje stále méně pracovních míst. Je na místě se obávat, že politika výrazně ovlivní výsledek řízení a odstranění rybniční krajiny bude schváleno, ačkoli to nelze ospravedlnit ani vzhledem k ochraně přírody, ani s ohledem na energetiku. Už v tuto chvíli však může dojít k vážnému poškození přírodní rezervace v důsledku snižování hladiny podzemních vod v přibližujícím se povrchovém dole. Uhlí z dolu Cottbus-Nord je využíváno k výrobě elektrické energie v elektrárně Jänschwalde (Janšojce), jedné z nejstarších provozuschopných východoněmeckých elektráren s nízkou účinností a vysokými nároky na chod. Cíle "zabezpečení zásobování energií", který je prohlašován ze veřejně prospěšný, je však možno dosáhnout i bez zničení přírodní rezervace Łakomské rybníky. Vzhledem k tomu, že Łakomské rybníky leží na okraji území, kde je těžba plánována, zachováním této oblasti by objem těžby v dole Jänschwalde nebyl zásadně ovlivněn a další uhlí by bylo možno v případě potřeby doplnit z jiných dolů. Na základě žádostí švédské státní společnosti Vattenfall, která provádí těžbu v dole Cottbus-Nord, probíhají řízení, která mají rozšíření těžby umožnit. Zažádáno bylo již také o odstranění rybníků podle vodního práva. Nejprve společnost Vattenfall náhradou za zničené rybníky nabízela vytvoření rybniční krajiny u Husi (Maust), tento návrh byl však úřady zhodnocen jako nedostatečný. Vattenfall nyní nabízí vytvoření přírodně hodnotné krajiny v nivě Sprévy severně od Chotěbuzi, kam plánuje přesunout vzácné rostlinné i živočišné druhy z Łakomských rybníků. Tento záměr je však nezávislými odborníky posuzován jako velice obtížně uskutečnitelný. V nivě Sprévy navíc vznikla občanská iniciativa vlastníků půdy, kteří se nechtějí svých pozemků vzdát a poskytnout je pro uskutečnění plánů společnosti Vattenfall. Braniborská vláda však stále doufá, že Evropská komise bude souhlasit s odstraněním Łakomských rybníků, bude-li nabídnuta náhrada v nivě Sprévy. Veškerá řízení probíhají za velkého zájmu dotčených vlastníků i veřejnosti, za zachování Łakomských rybníků bojuje Zelená liga (Grüne Liga), BUND, místní Sdružení Łakoma (Łakomske towaristwo) spolu s dalšími svazy ochránců přírody. Zachování rybniční krajiny podporuje i německá Strana zelených. Na základě podkladů, které byly předány koncem roku 2005, se v letošním roce (2006) má Evropská komise k této věci vyjádřit! Další informace naleznete na stránkách http://www.bi-lacoma.de a http://www.lacoma.info (v němčině), v lužické srbštině například http://www.runjewonline.info/p34.html. Na základě webových stránek www.lacoma.info, překlad Antonín Kříž, a zprávy „Die Lacomaer Teiche und die EU-Kommission kurze Zusammenfassung von René Schuster“, překlad Zuzana Bláhová-Sklenářová, sestavil Miloš Malec. Převzato z Česko-lužického věstníku 05-2006. 
foto Renej Šuster
|
|
||
Jurij BrězanTento významný lužickosrbský spisovatel se narodil 19. června 1916 ve Worklecích Čest jeho památce! |
| id: 200 |
|
||
Podle představ Saského ministerstva kultury a školství a Zemského úřadu v Kamjenci má být zavřena další lužickosrbská střední škola (v našem systému odpovídající druhému stupni základní školy). Na řadě je Škola Ćišinského v Pančicích-Kukowě! Ta je velice důležitá pro zachováni lužickosrbského jazyka a kultury v jižní části lužickosrbské jádrové oblasti. Plánované zavření školy je pro rodiče nepochopitelné, ministerstvo a okres totiž pracují s chybnými argumenty a čísly. Skutečnost je taková: 1. Ve Škole Ćišinského je nejvíce žáků v porovnání s jinými lužickosrbskými školami. 2. Počet nových žáků, kteří by měli nastoupit v letech 2006 - 2011 je v obci Pančicy-Kukow daleko nejvyšší. 3. Škola zahájila v roce 1999 dvojjazyčnou výuku podle koncepce 2plus, která se ukázala jako velmi úspěšná. Pančická škola tak byla a je průkopníkem dvojjazyčného vzděláváni v Lužici. 4. Předpokládané zavření školy vyvolává nebezpečí, že žáci z okrajových oblastí (např. Zuricy, Kašecy, Krepjecy, Wotrow) přejdou do bližších německých škol, kde se lužická srbština nevyučuje. Podpořit boj za zachování školy můžete zasláním protestního dopisu saskému ministru kultury a školství (Steffen Flath) a zemské radní okresu Kamjenc (Petra Kockert). Pro inspiraci přikládáme naformulovaný protest v německém jazyce. Připojit se také můžete k otevřenému dopisu spisovatele Milana Hrabala. Času na protest je málo, protože okresní zastupitelstvo chce věc projednat v polovině února a už 8. března rozhodnout s konečnou platností o školské síti. Čím dříve protesty přijdou, tím větší je naděje, že se podaří školu ubránit.
|
|
||
| Sborník "Praha a Lužičtí Srbové" je výsledkem stejnojmenné mezinárodní vědecké konference konané 25. - 26. 11. 2004 v Praze u příležitostí sto čtyřicátého výročí narození vynikajícího slavisty a zakladatele české sorabistické školy Adolfa Černého (1864-1952). Součástí sborníku je třiadvacet příspěvků od autorů z osmi zemí. Převažují v něm témata z oblasti česko-lužickosrbských kulturních kontaktu a styků mezi Lužickými Srby a jinými slovanskými oblastmi a výrazné zastoupení zde mají příspěvky o Adolfu Černém a jeho sorabistické a slavistické činnosti. Publikace je důležitým příspěvkem nejen pro sorabisty a slavisty, ale i pro veřejnost, která jeví o lužickosrbskou problematiku v minulosti i současnosti trvalý zájem. Ed. Petr Kaleta Bližší údaje naleznete na stránkách: knihkupectví Kosmas. Praha a Lužičtí Srbové Nakladatel: Masarykův ústav AV ČR ISBN: 80-86495-28-0 EAN: 9788086495286 Země původu: ČR
|
|
||
Konference se konala ve čtvrtek 13.11. a pátek 14.11. a zabývala se možnostmi podpory národnostních menšin žijících v Praze. Značné místo zde mělo téma o možnostech uplatnění dvojjazyčnosti, jehož význam je na Lužici oceňován již dlouho.
|
|
||
Proběhlo výjezdní zasedání Podvýboru pro přeshraniční spolupráci a regionální rozvoj Výboru pro Evropskou integraci (VEI) Poslanecké Sněmovny ČR. Zasedání bylo připraveno Občanským sdružením Trojzemí.cz a koordinační radou projektu Lužice a EU. Hlavním cílem bylo umožnit účastníkům poznání Euroregionu Nisa a seznámit je s cíli projektu posílení spolupráce Česka s Lužickými Srby v kontextu probíhající evropské integrace. Zasedání se uskutečnilo v Liberci, Chrastavě, Hrádku nad Nisou a Budyšíně ve dnech 16. - 17. září 2003 a hlavním projednávaným bodem této spolupráce byla přeshraniční spolupráce ve školství.
Podrobnosti včetně fotografií na internetové adrese luzice.dts.cz.
|
|
||
Přibližně osm desítek přátel Lužice s několika Lužickými Srby protestovalo v Praze v pátek 5. září mezi půl dvanáctou a druhou hodinou proti uzavření chrósćické školy.
|
|
||
Výjezdní zasedání podvýboru Výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se uskuteční v Liberci, Hrádku nad Nisou a Budyšíně ve dnech 16.-17.9.2003. Cílem zasedání je posílení spolupráce Česka s Lužickými Srby v kontextu probíhající evropské integrace.
|
|
||
Saské ministerstvo školství poslalo vyjádření k projektu spolupráce českých a lužickosrbských škol s využitím prostředků EU.
|
|
||
Správní soud v Drážďanech odmítl stížnost rodičů, jejichž děti jsou dotčeny zavřením druhého stupně základní školy v Chrósćicích. Rodiče se odvolají k další instanci.
|
|
||
Na jednání českého a saského ministerského předsedy Vladimíra Špidly a Georga Milbradta 15. srpna 2003 v Sasku se probírala i otázka postavení lužickosrbské menšiny. V úterý 19. srpna to řekl novinářům saský státní ministr Stanislaw Tillich v debatě na německém velvyslanectví v Praze.
Dva dny před návštěvou zaslala SPL premiéru Špidlovi dopis s prosbou, aby přednesl záležitost porušování menšinových práv v Sasku. Stejně tak hlavní média obdržela tiskovou zprávu SPL.
|
|
||
Deset představitelů koordinační rady projektu Lužice a EU se sešlo ve čtvrtek 10.7. v Budyšíně k podpisu otevřeného dopisu saskému Ministerstvu kultu. Koordinační rada přichází s návrhem českosaského projektu spolupráce českých a lužickosrbských škol s využitím prostředků EU.
|
|
||
Jan Nuk, představitel Domowiny, žádá papeže Jana Pavla II. o podporu v boji za udržení lužickosrbských škol. V dopise upozorňuje, že postup saského ministerstva školství je v rozporu se závazky Německa k EU v oblasti péče o národnostní menšiny a jejich jazyk.
|
|
||
Saské ministerstvo kultury včera oznámilo obci Chrósćicy záměr rychle uzavřít všechny zbylé ročníky druhého stupně, tj. v Sasku 5.-10. ročník lužickosrbské základní školy počínaje školním rokem 2003/2004, tedy v srpnu 2003. Tento požadavek se objevil teprve na sklonku června 2003. Žáci i rodiče byli touto zprávou šokováni. Chrósćicy usilují o odložení rozhodnutí do příštího roku. "Pokoušíme se setkat s ministrem v Drážďanech", uvedl Maćij Brycka, starosta obce. Úředníci totiž usilují o uzavření ročníků, které splňovaly známé saské kritérium 20 žáků ve třídě. Rodiče si již teď musí vybrat, do které z okolních škol by měly jejich děti v novém školním roce chodit. Jan Nuk, představitel Domowiny k tomu řekl: "Je to pro nás národní tragédie. Podporuji každého, kdo se proti tomuto rozhodnutí odvolá."
|
|
||
| Šéfredaktor kašubského měsíčníku Odroda P. Szczypta se
otevřeným dopisem obrací na A. Mielcarka, šéfredaktora deníku Głos Pomorza. Pondělní přílohou tohoto deníku byl v kašubštině tištěný jednostránkový Głos Kaszëb, který spojoval slupské Kašuby, poskytoval jim informace i možnost výměny názorů. Přílohu redigoval jeden z nejlepších kašubských novinářů: J. Dšbrowš-Januszewski. Tato příloha přestala koncem dubna vycházet. P. Szczypta otevřeným dopisem apeluje na A. Mielcarka, šéfredaktora deníku Głos Pomorza, žádá o navrácení přílohy Głos Kaszëb a rozšíření na dvě strany.
|
|
||
Lužičtí Srbové projevují veliký zájem o návrat historické Hórnikovy knihovny, která byla po srpnových povodních dočasně umístěna v prostorách Katolické teologické fakulty Praze, zpět do Lužického semináře a také o využití části této budovy pro vytvoření malého kulturního informačního střediska.
Lužický seminář býval do roku 1922 a pak krátce i po druhé světové válce střediskem Lužických Srbů v Praze.
Jan Nuk, představitel Domowiny, jednal v této záležitosti s ministryní školství Petrou Buzkovou. Ministryně si vyhradila určitý čas k rozhodnutí.
|
|
||
V Srbském domě v Budyšíně se v sobotu 10.5.2003, na závěr letošního Saského týdne Evropy, sešlo šedesát účastníků semináře
Lužice a EU.
Cílem semináře bylo vzájemné seznámení a formulace dílčích cílů stejnojmenného projektu. Jeho hlavním cílem je posílit spolupráci Česka s Lužickými Srby při našem začleňování do Evropské unie.
Fotoreportáž na stránkách luzice.dts.cz
|
|
||
V pondělí 24.2.2003 se v Budyšíně sešli představitelé lužickosrbské Domowiny s českými přáteli ke společnému jednání o přípravě projektu Lužice a EU.
|
|
||
| Při povodních v průběhu 13. a 14. srpna 2002 byla zaplavena budova Lužického domu v Praze v ulici U Lužického semináře. Voda zasáhla prostory Hórnikovy lužickosrbské knihovny do výšky 65 cm a zaplavila publikace umístěné v nižších policích. Cenné kusy poškozených knih byly zmrazeny, zbytek knihovny se nyní nachází v prostorách Katolické teologické fakulty v Praze. Praze Společnost přátel Lužice se pokouší sehnat finanční prostředky na restauraci nejcenějších knih.
Děkujeme Magistrátu Hlavního města Prahy za částku 80 000 Kč, kterou nám poskytl v rámci povodňového grantu na vybavení Hórnikovy lužickosrbské knihovny.
|
|
||
V Chrósćiích se konalo shromáždění na paměť loňských protestů proti uzavření 5. ročníku základní školy.
|