Sorabistika / Serbowěda
Sorabistika znovu v Praze!
Výuka bude probíhat v Týmové studovně Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v těchto hodinách:
12:30-15:40 Teorie a praxe spisovné lužické srbštiny-přednáší docent dr.Timo Měškank(jednou měsíčně začátek 14.10)
12:30-15:40 Přednášky o lužickosrbské literatuře-přednáší juniorprof.dr Tomasz Derlatka(jednou měsíčně začátek 21.10
Na přednášky se mohou zapsat nejen studenti,ale i zájemci mimo univerzitu.
Lužičtí Srbové odnepaměti studovali na Karlově univerzitě, a to i v době, kdy Lužice už nebyla součástí českého království. Jak bylo zmíněno, nadace bratří Šimonů vypisovala každý rok stipendia pro lužickosrbské studenty, později tento úkol převzala československá vláda. V Praze tak byl založen první slovanský studentský spolek v celé rakouské monarchii. Byl to spolek Serbowka roku 1846, vydávající svůj časopis. I u zrodu Łužiskoserbského towarstwa Adolf Černý v roce 1907 stáli čeští a lužickosrbští studenti. Zárodky lužickosrbských přednášek vidíme již u Josefa Dobrovského, který pořádal kolegia s lužickosrbskými studenty. Po obnovení české části Karlovy univerzity byly pořádány i přednášky sorabistické, zejména od roku 1901, kdy se zde stal významný slavista a etnolog Adolf Černý lektorem lužické srbštiny. Po první světové válce je jmenován docentem sorabistiky Černého žák Josef Páta, jenž se v roce 1933 stal profesorem sorabistiky. V souvislosti s tímto jmenováním byla zřízena katedra sorabistiky.
Prof. Páta byl za svoji činnost v roce 1942 popraven nacisty a po druhé světové válce jeho úlohu převzal Antonín Frinta a Mikławš Krječmar. Sorabistiku bylo možné v Praze studovat až do padesátých let, kdy bylo studium politickým rozhodnutím přesunuto do východoněmeckého Lipska. S tím souvisela i likvidace Lužického semináře.
Od šedesátých do osmdesátých let se sorabistikou zabýval prof. Jan Petr, jehož dílo, které v sorabistice má své místo, bylo bohužel poznamenáno svojí dobou. Po tragické smrti prof. Petra v roce 1989 se sorabistice věnoval prof. Zdeněk Urban, který studium oboru sorabistika na FF UK obnovil. Po úmrtí prof. Urbana pražskou sorabistiku reprezentuje PhD. Lucie Friedlaenderová a posléze Mgr. Richard Bígl, Dr. Markus Giger a Doc. PhDr. Leoš Šatava, CSc., na Univerzitě JEP v Ústí nad Labem Mgr. Zdeněk Valenta, na univerzitě v Lipsku je to Mgr. Kamil Štumpf a dr. phil. Timo Meškank (v Praze absolvoval část studia).
Nutno zmínit Historický ústav AV ČR, kde se sorabistice po léta věnoval PhDr. Zdeněk Boháč, CSc. a Slovanský ústav AV ČR, v němž působil PhDr. Josef Vlášek a prof. Antonín Měšťan. Po odchodu Mgr. Silvie Dziamové ze Slovanského ústavu, pro kterou se stala vědecká práce finančně neúnosnou, alespoň od letošního roku pracuje v Masarykově ústavu AV ČR PhD. Petr Kaleta z Ostravy. Na MU v Brně se sorabistickým tématům věnovali prof. Ivo Pospíšil a PhD. Helena Filipová. V tomto smyslu nelze nejmenovat slavistu a baltistu prof. Jiřího Marvana, Dr. Giuseppa Maiella, Mgr. Zuzanu Sklenářovou z FF UK, PhDr. Josefa Bartoně z KTF UK a znalce Lužice PhDr. Františka Vydru z Chrastavy.
Letitý přítel Lužických Srbů brněnský básník Josef Suchý v červnu zemřel v úctyhodných osmdesáti letech.
Laicky se oboru věnuje Milan Hrabal, který pracuje na školském odboru MěÚ Varnsdorf, publikuje a organizuje přeshraniční setkání. Před ním byl významným pořadatelem takovýchto akcí prof. Karel Macků.
Výuka lužickosrbského jazyka na Univerzitě Karlově.