O nás


Cílem Společnosti přátel Lužice (SPL) je udržovat kulturní styky s Lužickými Srby, šířit povědomí o tomto národě, podporovat vzájemné vztahy a poznávání. Nedílnou součástí je i starost o lužickosrbské dědictví v naší zemi, tedy i o zájmy této menšiny v ČR. SPL udržuje vztahy i jinými menšinami v duchu své nejlepší tradice.

Pořádáme pravidelné přednášky na lužicko-česká témata, autorská čtení, koncerty, výlety za poznáním Lužice. Nedílnou součástí je vydávání Česko-lužického věstníku. V letech 2004 a 2005 jsme se podíleli na organizaci festivalu lužickosrbské kultury v Praze "Serbske nalěćo". Spolupracujeme s dalšími institucemi v Lužici, České republice, Polsku i jinde. U českých politiků se snažíme vyjednat podporu pro Lužické Srby. Společnost přátel Lužice je přidruženým členem Domowiny. Na naši činnost přispívá Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Česko-německý fond budoucnosti a Magistrát hl. města Prahy.

Na valné hromadě konané 27.2.2010 byl předsedou zvolen doc. PhDr. Petr Kaleta, Ph.D., místopředsedy Bc. Klára Poláčková a Mgr. David Lenk, dalšími členy předsednictva jsou Mgr. Barbara Kramarzová, Mgr. Josef Šaur, Mgr. Pavel Bek a Daniel Tůma.

Je-li i Vaším záměrem podílet se na práci naší společnosti, rádi Vás mezi sebou uvítáme
Roční členský příspěvek je 300 Kč. V tom je započítáno i odebírání Česko-lužického věstníku. Věstník lze objednat i samostatně v ceně 200 Kč ročně.

Vyplněnou přihlášku do společnosti zašlete na adresu:

Společnost přátel Lužice
U Lužického semináře 13
Praha 1
118 00

IČ: 70976597
číslo účtu: 181757044/0300

mail: luzice(zavin.)luzice.cz
telefon do Lužického semináře: 234 813 146


Platné stanovy Společnosti přátel Lužice (schválené valnou hromadou 21.2.2009)




Z historie
Společnost přátel Lužice byla založena v roce 1907 několika studenty jako Łužiskoserbske towarstwo Adolf Černý na počest prvního vyprofilovaného sorabisty, básníka a překladatele Adolfa Černého. Za první republiky Společnost přátel Lužice podstatně rozšířila svoji členskou základnu a činnost. Od roku 1920 vychází Česko-lužický věstník a jednotlivé publikace. Významnými činiteli jsou bratři Pátové, zejména mladší univ. prof. Josef Páta z pražské Univerzity Karlovy. Oba byli za války popraveni nacisty. Nejmladší člen vedení Společnosti Vladimír Zmeškal pro obnovenou Společnost přátel Lužice po druhé světové válce získává 10 tisíc členů. Po komunistickém převratu v roce 1948 Společnost udržela omezeně svou činnost. V roce 1955 však přešla pod Společnost Národního muzea jako její sekce. Tato zastřešila pro komunistický režim podezřelou spolupráci českého a lužickosrbského národa. Činnost byla zachována i díky Vladimíru Zmeškalovi, který do své předčasné smrti v roce 1966, ke které přispělo i nacistické vězení, ve Společnosti Národního muzea pracoval jako předseda lužickosrbské sekce. Na Česko-lužický věstník, vycházející ještě v letech 1948-9 jako "Nová Lužice", navázal v letech 1958-1977 "Přehled lužickosrbského kulturního života". V padesátých a šedesátých letech výrazně přispěl k zachování činnosti i Kristián Landštják. Od roku 1975 byl předsedou sekce sorabista a historik kandidát věd Zdeněk Boháč až do své smrti v roce 2001. Po převratu v roce 1989 se sekce přeměnila na Sdružení přátel Lužice. V roce 1990 Dr. Boháč spolu s dcerami Josefa a Františka Páty obnovil Společnost přátel Lužice, ta ovšem kvůli nejasným právním vztahům kolem bývalého vlastnictví SPL budovy Lužického semináře nezačala fungovat. V roce 1990 založila skupina mladých přátel Lužice Spolek česko-lužické mládeže, později Spolek česko-lužický. V roce 1991 spolek obnovil vydávání měsíčníku Česko-lužický věstník. V roce 1993 se spolek stal přidruženým členem Domowiny.
Před svou smrtí vyslovil Dr. Boháč přání, aby se občanská sdružení, usilující o česko-lužickou vzájemnost sjednotila. Na začátku roku 2003 se tři spolky přátel Lužice sloučily v obnovenou SPL.

V lednu 2003 byla založena sekce, která se zabývá Kašuby. Kašubové, potomci pobaltských Slovanů, obývají v počtu asi 200 tisíc sever Polska při městech Gdyně, Gdaňsk a Slupsk. V únoru 2003 se úspěšně prezentovala na Filozofické fakultě UK, v Národním muzeu a v Národní knihovně. Únorové číslo Česko-lužického věstníku (ročník 2003) také přineslo snad dosud nejdůkladnější informace o Kašubech v českém jazyce.




Česko-lužický věstník

Vychází ročně v deseti číslech a jednom dvojčísle v nákladu 300 výtisků. Na valné hromadě v únoru 2009 byl vedoucím redaktorem zvolen Mgr. Richard Bígl, Ph.D.. Roční předplatné činí 200 Kč. Objednat možno na adrese luzice@luzice.cz

Česko-lužický věstník je zaměřen na literaturu, kulturu a dějiny Lužických Srbů s cílem podporovat jejich úsilí o zachování kulturní a etnické identity a mateřského jazyka.
V souvislosti s tímto tématem se časopis zabývá také literaturou, kulturou a dějinami jiných slovanských národů, evropských národnostních menšin a malých etnik, například Kašubů, italských Slovinců, Katalánců atd.
Obsahovou náplní je poezie (pravidelná báseň na úvod každého čísla), studie a články, stručné zpravodajství, recenze a referáty o nové literatuře, publicistika, bibliografie článků s lužickosrbskou tématikou a monitoring sdělovacích prostředků, rozhovory, dopisy čtenářů a jedenkrát do roka literární příloha zpracovaná nově přímo pro Česko-lužický věstník (sborník Lužice 10 let ve sjednoceném Německu, dvojjazyčná bibliofilní sbírka básní Katky Andersec Lubosć je pola mje zaklinkała/ Zazvonila u mne láska, příloha o lužickosrbském divadle, atd.).
Články jsou mimo literární texty v jazyce českém, v menším množství v jazyce lužickosrbském doplněny českými titulky a souhrny.

Česko-lužický věstník je jediným tištěným sdělovacím prostředkem mimo Lužici, který se soustavně věnuje lužickosrbské tématice.

Síťovou versi zveřejňujeme půl roku po vytištění.

Věstníky ve formátu pdf ke stažení:
2010: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9, 10, 11, 12
2009: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9, 10, 11-12.
2008: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9, 10, 11-12.
2007: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9, 10, 11-12.
2006: 1, 2, 3, 4, 5, 6-8, 9-10, 11-12.
2005: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9, 10, 11, 12.
Autorský ukazatel (2001-2008).

Starší čísla věstníků ve formátu html:
2002: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9.
2001: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9, 10, 11, 12.
2000: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9, 10, 11, 12.
1999: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9, 10, 11, 12,
1998: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7-8, 9, 10, 11, 12,
1997: 4, 5, 6, 7-8, 9, 11, 12,


Webové stránky dočasně bez správce. Uvítáme, pokud se zapojíte do tvorby a aktualizace webových stránek. Své připomínky posílejte na adresu: luzice@luzice.cz