Co je to projekt WITAJ?

Bretonci jsou původní obyvatelé francouzského regionu Bretagne, náležící ke keltské jazykové skupině. Zhruba před třiceti lety nastal v jejich vývoji zlom, rodiče přestali jazyk předků předávat dětem, hrozil zánik národa. Tehdy se iniciativy ujala skupina lidí, které nebyl osud jazyka a národa lhostejný, a založila hnutí DIWAN. Jejich cílem bylo zakládat mateřské školky, kde by se výlučně užívala bretonština. Po letech obtíží (Bretonci nikdy nebyli francouzským státem uznáni) slavili úspěchy - první maturity v bretonštině. Zdá se, že krize byla překonána.

Počátkem devadesátých let již bylo jasné, že brzy vymře celá lužickosrbská evangelická Lužice (Horní a Dolní), došlo k témuž, jako u Bretonců. Rodiče nenaučili potomstvo svému jazyku. První průkopník iniciativy obdobné Diwanu, Jan Bart st., hodlaje prosadit bretonskou myšlenku v Lužici, překvapivě narážel na odpor. V Lužici prý to nejde a nelze už utrácet na zbytečnosti drahocenné finanční prostředky. Avšak cílenou osvětou zlomil odpor u důležitých institucí v Lužici a přidali se k němu další. Nakonec vše zaštítilo Serbske šulske towarstwo a bylo započato s přípravami na otevření první mateřské školky, kde by děti byly vychovávány výhradně v lužickosrbské řeči. Nejdůležitější byla propagace u rodičů. Snadnější byla tam, kde babička či někdo z rodiny ještě ovládal lužičtinu. Mnoha osvětovými večery po vesnicích, kde nejdůležitějším faktorem je čas a mínění ostatních vesničanů, podařilo se přesvědčit část obyvatelstva Žylowa v Dolní Lužici, Rowného ve střední Lužici a Němec u Kulowa ve prospěch školky. Otevření dalších źiśowen v Dolní Lužici a pěstowaren v Lužici Horní je v plném běhu.

Již dnes je vidět první úspěchy. Děti z německy mluvících rodin (ať německého či srbsko-německého původu) jsou ze školky zvyklé na lecjaká zvířátka. Ve školce na ně mluví srbsky, mají-li zvířátko také doma, pak rovněž na ně hovoří srbsky! A to v německém domově. Jak je ale možné, že děti se naučí rychle dvěma jazykům? Děti jsou přirozeně zvídavé a v předškolním věku se naučí samy od sebe jazyku jako druhé mateřštině. Pak je ale třeba připravit pro školáky vyšedší ze školky WITAJ výuku ve škole s velkým zastoupením srbštiny a poskytnout jim v srbštině kompletní vzdělání. O takové vzdělání je mezi lužickosrbskými i německými rodiči velký zájem, protože rodiče si uvědomují, že lužická srbština je jazyk podobný češtině a polštině a dítě, které se odmalička učí dvěma jazykům, má daleko lépe rozvinuté abstraktní myšlení. Vytvořit takové vzdělávací osnovy je nákladné a problematické, vyřešení této obtíže potrvá ještě nějaký čas. Kupodivu jsou hlavní brzdou zaskočení úředníci. Důležité je, že se výchovy účastní i lužickosrbské babičky, které přenášejí na děti svůj dialekt a výslovnost. Pak se spouští pomalá řetězová reakce. Dítě mluví s babičkou lužicky a rodiče nerozumějí. Proto se přihlašují na kurzy lužické srbštiny pro dospělé. To nakonec v ideálním případě vede k opětnému posrbštění rodiny. Kromě výše nastíněných problémů existuje bohužel ještě jeden. Z dolnolužických školek prvotně vychází tak třicet dětí, s kým ale budou za deset let komunikovat? Rodilí mluvčí už nebudou existovat a než se utvoří zázemí z dalších ročníků, chvilku potrvá. Proto je třeba věnovat velkou péči knihám pro děti a mladé a pro ně též zaměřit v budoucnu rozhlas a televizi (ORB, MDR). V celé bývalé srbské Lužici už se rozběhla velká kampaň. V Dolní Lužici už jde o všechno! Není divu, že po úspěších v Bretani celá srbská Lužice vzhlíží k projektu s nadějí a velkými očekáváními. Bez finanční podpory ze všech stran to ale nepůjde...


Proto zde vyzýváme všechny příznivce Lužice k podpoře projektu WITAJ.
V Dolní Lužici již jde o všechno!!!


Obrázky z mateřské školky v Žylově

Co WITAJ může a co nemůže?

1. WITAJ nikdy nenahradí lužickosrbskou rodinu

2. WITAJ nezprostředkuje, ani necvičí německou slovní zásobu dítěte


ale


3. WITAJ zprostředkuje vědomou dvojjazyčnost dítěte

4. WITAJ přiměje k přehodnocení názoru na význam lužickosrbského jazyka a vede k dobrovolnému rozhodnutí německy mluvících rodičů pro lužickou srbštinu

5. WITAJ podněcuje Lužické Srby, aby se svými dětmi a vnuky opět začali mluvit lužickosrbsky

6. WITAJ pomáhá zvýšit toleranci mezi lidmi

7. WITAJ argumentace je přitažlivá a přínosná i pro lužickosrbskou rodinu

8. WITAJ program je přitažlivý pro obyvatele celé Lužice

9. WITAJ dokazuje, že i dospělý se může naučit základy lužické srbštiny s pomocí mimořádné motivace na intenzivním letním kurzu

10. WITAJ pomáhá vzniku dvojjazyčného prostředí s živou lužickosrbskou jazykovou atmosférou až ke
gymnaziálnímu stupni