Alespoň se držíme nad vodou | 20.5.2005 |
|
Východní Německo se vylidňuje, lidé prchají za prací na západ * Město Fürstenwalde je světlou výjimkou FÜRSTENWALDE Starosta východoněmeckého města Fürstenwalde Manfred Reim může mluvit o štěstí. A to nejen proto, že ve své funkci zůstává už od roku 1990, přestože jeho liberálové zdaleka nejsou nejsilnější stranou ve městě. Podobně jako jinde ve východním Německu zde první příčku obsadili bývalí komunisté. Reim ale mluví o štěstí v jiné souvislosti: když ukazuje tabulku, podle níž se počet obyvatel 33tisícového Fürstenwalde snížil od roku 1997 jen asi o pět set lidí. V okolí Fürstenwalde, které je důležitou dopravní křižovatkou na Sprévě, jsou na tom daleko hůř. Z metropole zdejšího regionu -Frankfurtu nad Odrou - odešlo v minulých letech na západ Německa či do Berlína přes deset tisíc obyvatel. Tamní magistrát, hledající šanci na oživení vylidněných sídlišť, začal nabízet byty Polákům zpoza hranice, ovšem bez většího úspěchu. Ostatně ani starosta Reim v tom nevidí ideální řešení: "Mít byt nestačí, musíte těm lidem zajistit nějaký příjem," říká. Spolková země Braniborsko má průměrnou nezaměstnanost téměř devatenáct procent. Ani to ale není nejvíc. Východoněmecké země jako Meklenbursko-Přední Pomořansko nebo Sasko-Anhaltsko mají lidí bez práce ještě víc. Jsou místa, kde míra nezaměstnanosti dokonce přesahuje třicet procent. Ve Fürstenwalde je to mezi 15 a 17 procenty, to však zdaleka není důvod ke spokojenosti. "Nevidím šanci, že by se to mohlo zlepšit. Hospodářství tu nemá šanci na nějaké větší oživení," říká jeden z pracovníků místního úřadu práce. Starosta Reim to vidí optimističtěji. "Nejsme na tom skvěle, ale ani tragicky. Zatímco bývalé podnikové kolosy z doby bývalé NDR v okolí zkrachovaly, u nás ve městě se firmy drží nad vodou," dodává a hrdě ukazuje fotografii nové pobočky distribuční firmy Energie Nord AG, která přinesla nová pracovní místa - několika desítkám lidí. Ale i to je dnes obrovský úspěch. Místní obyvatelé si také museli zvyknout dojíždět za prací. "Našel jsem si místo v Berlíně. Trvá to sice tři čtvrtě hodiny rychlíkem, ale dá se to vydržet," říká asi třicetiletý mladík. "Stěhovat se do Berlína? Ne, to nemusím a ani nechci," dodává. Zlaté časy Fürstenwalde přes složitou ekonomickou situaci východního Německa vůbec nepřipomíná město potýkající se s krizí. Zcela naopak. Městem se v závěru druhé světové války přehnala fronta, která ho z velké části zničila. Dnes se podobá bohatým městům v Dánsku, nebo Rakousku. Střed města je prakticky obnoven do původní podoby, všechny domy mají zářivě nové fasády, uprostřed náměstí vyrostl nový obchodní dům a pod radnicí je další obchodní centrum s podzemním parkovištěm. Město má obrovský bazén, který nenajdete v celé Praze. Není divu, téměř miliarda euro, která od sjednocení Německa dorazila na východ, musí být někde vidět. "Rozpočet města tvoří zhruba ze šedesáti procent jeho vlastní finance, zbylých čtyřicet procent jsou příspěvky od spolkové a zemské vlády a z fondů EU," uvádí Reim. Ani starosta ale nemá recept, jak se to mělo po sjednocení Německa udělat lépe. "Když porovnáme dnešní situaci v bývalém východním Německu s Českou republikou, dalo by se říci, že vaše 'evoluční' cesta byla v mnohém lepší než ta naše 'revoluční'," porovnává Reim. Jinak to ale podle něj nešlo: "Kdyby nepřišlo sjednocení rychle, emigrovali by na západ všichni," dodává. Takto se přestěhovalo na západ "jen" několik milionů východních Němců. Recept na to, jak dál s východními zeměmi, nemá ani opozice. "Reformu speciálně pro země bývalé NDR? Ne, to opravdu nemáme," přiznává poslanec Spolkového sněmu za CDU Günter Nocke. Ozývají se ale dokonce i hlasy, že je nesmyslné se snažit trend úpadku východního Německa změnit. "Jsou prostě regiony, které se nerozvíjejí a nejde s tím nic dělat. Tak je to po celé Evropě. Proč by Německo mělo být jiné?" říká jeden berlínský diplomat. Starosta Manfred Reim však věří, že jeho Fürstenwalde se to týkat nebude. Luboš Pavlata Lidové noviny | |