Lužickosrbská přísloví(lh) | 2005-11-05 |
|
Jan Radyserb-Wjela Ať vládne medvěd nebo lev, ten i onen bere a žere. Hač kraluje mjedwjedź abo law, tón a wón bjerje a žerje. (740) Kde moc má právo, tam právo nemá moc. Hdźež ma móc prawo, prawo móc nima. (990) Když už se dítě topí, je pozdě studnu přikrývat. Hdyž so wam dźěćo podnuriwši w studni tepi, potom je přikrywać pozdźe. (924) Bohu nejmilejší děti často nejtěžší kříž nesou. Bože najlubše dźěći ćasto najćeši křiž noša. (198) Duchovní pastýř má především pást sám sebe. Duchowny pastyr ma předewšěm sebje samoho pasć. (645) Čert války spouští, Bůh je dopouští. Čert wójny zapaluje, a Bóh je dopuščuje. (312) Střez se ženského předku a koňského zadku. Hladaj so žonjacoh prědka a konjacoh zadka. (1104) Ze sbírky Jana Radyserba-Wjely (Ludowe nakładnistwo Domowina, Budyšin) přeložil Milan Hrabal. Text vyšel v Literárních novinách 2005-44 na straně 8. | |