Obce budou brázdit stovky jezdců ve fracích(lh) | 2007-04-06 |
EUROREGION NISA - Sedmnáct set koní s jezdci v černých fracích a cylindrech, spolu s tisícovkami diváků vytvářejí jedinečnou atmosféru Velikonočních jízd převážně Lužických Srbů. Velká slavnost se pravidelně odehrává o Velikonoční neděli v Budyšíně a na dalších místech. Devět procesí projíždí mezi obcemi, muži na koních přitom zpívají písně zvěstující Kristovo zmrtvýchvstání a modlí se. V některých místech tvoří část jezdců Němci, ale přesto za pomoci zpěvníků, zachovávají pět set let starou tradici a pějí v původním slovanském jazyce Lužických Srbů. „Je to nádherná podívaná a nenechám si ji ujít ani letos. Nikde jsem neviděl tak krásně nazdobené koně jako v Lužici,“ tvrdí Jan Novák, chalupář z Rynoltic. Procesí začínají v obcích trojnásobným objetím kostela a hřbitova a pak se vydávají do sousední farnosti. Pro muže je čest zúčastnit se Velikonočních jízd, proto mají označení symbolizující počet vykonaných jízd. Kdo jede poprvé, má na prsou připevněný myrtový věneček, a když u něho mají připnutou stříbrnou číslici 25 nebo dokonce 50, pak už to jsou úctyhodní jezdci. Tradičně o Velikonoční neděli vyráží do Lužice stovky zájemců z Libereckého kraje. Kdo pojede poprvé, měl by si udělat přehled o místech procesí a časech, kdy vyjíždí z farností. Je nutné počítat alespoň s dvacetiminutovou rezervou na zaparkování, neboť pro stovky automobilů jsou vyhrazená místa obvykle na okrajích vesnic. Při vhodném naplánování lze stihnout procesí na několika místech. První vyráží v 9.30, poslední v 16 hodin. Podrobný rozpis a další zajímavosti si lze přečíst na internetových stránkách www.luzice.cz. Výhodné je cestování vlakem, neboť české i německé dráhy poskytují o víkendu levné rodinné jízdenky. Kdo pojede vlakem, pak může vidět procesí na několika místech přímo v Bautzenu, a návštěvu spojit s prohlídkou historických částí města. Vlakem organizuje společný výlet s výkladem také Městské muzeum Chrastava. Pro cyklisty bude vhodná nejbližší Velikonoční jízda mezi Ostritz a klášterem Marienthal, kam je to ze Žitavy patnáct kilometrů, stejně tak jako z Frýdlantu. Kdo se chce dozvědět více o nejmenším národě Slovanů, může si v chrastavském informačním centru zakoupit nejnovější knížku od Františka Vydry. Josef Růžička Děčínský deník 6.4.2007 |