Baškou v nedávných dnech zněla lužická srbština(lh) | 2007-12-28 |
Setkání se uskutečnilo v rámci Dnů přátelství s Lužicí. Průběh, vlastní organizace i zájem veřejnosti prokázal, že také v našem kraji mají Lužičtí Srbové mnoho přátel. Baška se tak po dva dny stala středem přátel Lužice. Již téměř třicet let přetrvává přátelský vztah nejen členů Lašského smíšeného pěveckého sboru (LSPS), ale i občanů obce k přátelům v Lužici, především k nejstaršímu pěveckému sboru Meja 1895 z Radwora u Budyšína. Organizátory potěšilo, že do Bašky zavítali čelní představitelé Lužicko-Srbské Domoviny z Budyšína, organizace reprezentující Lužické Srby žijící v Sasku v Horní Lužici. Mezi vzácnými hosty byl i její předseda Jan Nuk. Pozvání přijali také někteří z našich odborníků na problematiku života Lužických Srbů. Vědecký pracovník docent Petr Kaleta z Prahy, redaktor ostravské televize Jaromír Šlosar, redaktorka Eva Kotarbová, předseda Literárního klubu Petra Bezruče Miloslav Oliva z Frýdlantu nad Ostravicí, předseda Matice Slezské Jiří Kotásek ze Starého Města a další. Byla zde i řada těch, kteří stáli u zrodu přátelských vztahů, první dirigent LSPS Adolf Kolčář, manželé Zdeněk a Zdeňka Pavlokovi, dlouholetí členové LSPS, kteří se společně s mnoha dalšími členy po mnoho let aktivně podíleli na rozvíjení tohoto nevšedního přátelství. Mysleli na děti Myšlenka nabídnout vzájemné poznávání historie, kultury, ale také života v Lužici nadchla i žáky bašecké školy a setkala se s pochopením ředitelky školy Moniky Greschnerové i ostatních učitelů. Připravená výstavka, promítání filmu Tam za horou je Lužice a zajímavý výklad, to vše mělo žákům přiblížit Lužici a získat další nové mladé pokračovatele přátelství k Lužickým Srbům. Snad se tak podařilo mezi dětmi vzbudit alespoň jiskřičku zájmu a toto úsilí organizátorů tak nebylo zbytečné. Možná bude následovat korespondence či nabídka ke spolupráci o poznávání některých lužických škol. Lužičtí Srbové si svůj slovanský jazyk po staletí udrželi také proto, že především řada duchovních v Horní Lužici se snažila zachovat srbský jazyk. Pro Lužičany byla nejkritičtějším obdobím léta 2. světové války. Jedním z mnoha kněží byl vlastenec Jan Andricki, rodák z Radwora u Budyšína. V roce 1943 byl umučen v německém Dachau. Pokud se podaří Lužickým Srbům završit v Římě úsilí o jeho blahořečení, stal by se prvním lužicko-srbským světcem. Bohoslužba Bohoslužba v kostele sv. Václava v Bašce, která byla koncelebrována Adamem Ruckým, biskupským vikářem ostravsko-opavské diecéze a P. Radkem Drobiszem, farářem skalické římskokatolické farnosti, byla sloužena nejen za zemřelé členy pěveckých sborů, ale také za umučeného kněze. Bohoslužby byly obohaceny spoluúčinkováním místního chrámového sboru se sbormistrem Adolfem Kolčářem a sólistou LSPS Michalem Válkem. Milé bylo uvítání hostů starostou Bašky Břetislavem Jaskem a místostarostou Františkem Carbolem. Podáním ošatky s chlebem a solí pracovnicí OÚ Eliškou Brabcovou bylo vyjádřením srdečného přijetí, kdy tímto starým slovanským zvykem byli všichni přítomni dojati. Příjemné pocity hosté vyjádřili upřímnými slovy vepsanými do pamětní knihy obce Baška. Skutečným přáním bylo, aby přátelství pokračovalo i v dalších letech. Seminář Součástí Dnů přátelství se stal i seminář, jehož část byla věnována Bohumilu Markovi, básníkovi a občanovi Bašky, který stál u zrodu přátelského vztahu k Lužici. K tomuto tématu hovořil Petr Kaleta, vědecký pracovník, který je autorem několika publikací věnovaných Lužici. Jednou z jeho prací, kterou napsal ke 100. výročí nedožitých narozenin tohoto významného regionálního šiřitele, je vydání s názvem Lužice a Bohumil Marek. Vyvrcholením Dnů přátelství s Lužicí se stal komponovaný program, kde vystoupila rodačka z Bašky Jana Kučerová, přední sólistka operetní scény Národního divadla Moravskoslezského z Ostravy. Velmi se líbilo vystoupení folklorního souboru Malá Ostravica i pěveckého kvarteta mladých Lužických Srbů Wolbornosče. Pozdravem Lužickým Srbům bylo i vystoupení LSPS. Dvoudenní program byl zakončen slavnostním křtem stolního i nástěnného kalendáře Baška 2008. Frýdeckomístecký deník (fv,maj) 28.12.2007 |