Předci upíra přišli z Balkánu. A potomci tu žijí asi dodnes

   (lh)
2010-11-19
Hrádek nad Nisou /FOTOGALERIE/ – Hrádek má další raritu. Vědci se pustili podle vzorků DNA do hledání žijících příbuzných muže, přezdívaného upír, jehož 700 let staré ostatky archeologové nedávno objevili při výzkumu v centru města.

„Vytipovali jsme deset rodin starousedlíků v Hrádku i v okolí nedaleké Žitavy,“ upozornil archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský. Mezi nimi pak budou genetici hledat případné potomky před stovkami let pohřbeného muže. Ostatky takzvaného upíra patřily zhruba jednapadesátiletému muži, jehož předkové přišli z Balkánu. Potvrdila to analýza DNA z jeho stehenní kosti. Podobný původ má třeba známý kreslíř Petr Urban nebo nacistický vůdce Adolf Hitler. To uvedl na veřejné přednášce archeogenetik Daniel Vaněk, který analýzu zpracovával.

Možná, že byl muž penězokazcem
Kostru Tobiáše, jak ho vědci pojmenovali, objevili archeologové letos na jaře při průzkumu v rámci revitalizace hrádeckého náměstí a přilehlých 14 ulic.
„V tuto chvíli je to nejlépe prozkoumaný a zdokumentovaný hrob a kostra v Čechách,“ řekl archeolog Petr Brestovanský. Tobiáš je pro archeology zajímavý především tím, že byl pohřben mimo hřbitov, asi 60 centimetrů od středověké hřbitovní zdi a ležel tváří dolů. Proto se mu zpočátku přezdívalo upír. V ruce svíral mince, groše z doby Jana Lucemburského, které pomohly stáří kostry určit na první třetinu 14. století.

Kvůli způsobu uložení i kvůli mincím vyšší hodnoty se archeologové domnívají, že mohlo jít o penězokazce. „Pravost mincí musí ale ještě ověřit expertizy,“ dodal Brestovanský. Takovým způsobem se podle něj pohřbívali nejen zločinci, ale třeba i sebevrazi. Podobný osud však mohl stihnout i lidi nějak odlišné, jichž se ostatní báli, nebo kteří se nezačlenili do společnosti, třeba právě pro svůj původ.

Upíra asi trápila artróza. Kulhal
Důvodem nezvyklého pohřbení muže ale mohla být na tu dobu i jeho neobvyklá výška. Měřil 170 centimetrů. Mohl se lišit také třeba svým postižením. Trpěl totiž artrózou a zřejmě kulhal. Jinak byl ale podle Brestovanského v poměrně dobré kondici a dožil se věku na tu dobu ne právě obvyklého. Zemřel zřejmě někdy na jaře, jestli přirozenou nebo násilnou smrtí, na to zatím odpovědět nedokážeme,“ dodal.

Hrádek, jehož archeologické průzkumy stály přes pět milionů korun, chce výsledky výzkumu představit už po Novém roce v novém muzeu Brána Trojzemí.

Fakta o upírovi
- muž byl pohřbený v nezvyklé poloze obličejem k zemi
- uložení tváří dolů mělo tehdy domnělým upírům zabránit v možnosti vstát z hrobu
- v ruce svíral groše vyšší hodnoty z doby Jana Lucemburského, možná šlo tedy o penězokazce
- stáří nalezených ostatků odhadují vědci na 700 let
- jde o nejlépe zachovanou kostru z té doby v tuzemsku.

Liberecký deník 19.11.2010 Zuzana Minstrová

Názory čtenářů

zde se můžete k tématu vyjádřit nebo reagovat na názory jiných lidí...

 přidat komentář 

  • názor (Lubomír)
    01.03.2011 08:14:07
    Jestli má "hrádecká kostra" zde nějaké příbuzné nebo ne, měly dokázat odběry genetického materiálu u několika potomků původních německých obyvatel. Pokud někdo ví, jak odběr dopadl, napište to sem. Avšak s ohledem na to, že Hrádek dvakrát v historii vyměnil svoje obyvatelstvo /třicetiletá válka a poválečný odsun/, tak by to byl zázrak. Navíc Balkánec nemusel zanechat potomstvo. Osobně si myslím, že se u něho jednalo o mravní poklesek. Nasvědčují tomu peníze /vydání města nepříteli atp./.