Přeměny lužické krajiny v turistický ráj jezer | 2011-11-18 |
|
ČR/Německo /ZAJÍMAVOSTI OD SOUSEDŮ/ - V různých etapách rozvoje společností dochází vlivem změny sídel, ekonomických podmínek k výrazným změnám krajiny. Mění se urbanistické celky měst, malých oblastí průběžně, ale rozsáhlé změny nepřicházejí příliš často. Krajinu Lužice za našimi severními hranicemi měnila od počátku devatenáctého století rozsáhlá důlní činnost. Těžba hnědého uhlí se rozrůstala a výrobny briket, koksárny a elektrárny chrlily množství kyselin do ovzduší. Podobně postupovala těžba i v Polsku. Pro oblast našich Jizerských hor a Krkonoš, Lužických hor přinášely kyselé mraky smrt přírodě a pokrývaly města neproniknutelnou dekou smogu. Nutná spolupráce „Přeměny po devadesátém roce iniciovaly nutnost změny ekonomiky celé krajiny a zároveň i orientace obyvatel celé oblasti. Změna se dotkla velkých podniků, jako kombinátu Fortschritt vyrábějícího pro světový trh kombajny, firmy Robur, a tím statisíců lidí. Naše mladá generace pochopila, že práci je možné hledat i jinde. Dnes se tak velká část obyvatel podílí na přeměně krajiny a část se začala věnovat vlastním ekonomickým aktivitám,“ hovoří o přeměnách v Lužici ředitel regionální Marketingové společnosti Holm Grosse. „V regionu nám bylo jasné, že v globální hospodářské soutěži o investory a odborníky vzrostl nesmírně význam spolupráce mezi obcemi, okresními úřady a regiony. To vedlo v roce 2002 k tomu, že byl v Lužici zaveden celoregionální management doprovázející a moderující i za hranicemi dnešních krajů Budyšína (Bautzen) a Zhořelce (Görlitz) proces regionální spolupráce. Postupně se stala Lužice dobře fungujícím příkladem kooperativního regionálního managementu a marketingu. Jako regionální management reagujeme na nápady nebo služby a hledáme partnery, kteří by mohli a chtěli naše společné vize uskutečnit.“ Nemalou součástí aktivit je také spolupráce s českým ekonomickým prostředím především v Libereckém kraji, kde pro spolupráci vznikly dobré podmínky ustavením Euroregionu Nisa. Velký rekreační rozmach začal Zastavení těžby muselo přinést zásadní změnu architektury výrobních prostor i života obyvatel. Kam směřovalo vedení Saského státu a oblastí při ukončení těžby? „Rozhodnutím státních orgánů a posouzením stávající krajiny po těžbě, kdy vzhled nerespektoval žádné životní podmínky přírody ani lidí, byly vytvořeny projekty jezerní krajiny. Střed Lužice a tím i celá severní část naší Horní Lužice se začaly proměňovat v jezerní krajinu. Z bývalých mnohahektarových jam, kde byla zničena úrodná pole, lesy i sídla, vznikaly prostory pro zavodnění nebo nerovnosti, kde by bylo možno obnovit normální krajinný život. K jezerům, která tady již byla v minulosti, přibyla další a dnes už je a bude funkčních ke třem desítkám. Kolem jezer tak vznikají nové možnosti podnikání a především dávají prostor pro rekreaci, sport i spoustu dalších aktivit. Místo obrovských důlních gigantů, které živily statisíce lidí, vzniká kulturní a sportovní jezerní krajina.“ Přeměna přinese překvapení pro návštěvníky, budou mít možnost setkat se mimo moderní využití architektonických prvků krajiny i s minulostí důlní těžby? „Na jezerech bude možné provozovat nejrůznější sporty, objeví se řada podnikatelských nabídek pro trávení volného času, zábavu. U Bärwaldského jezera vzniklo unikátní přírodní divadlo, v řadě míst lze najít přírodní hlediště pro pořádání koncertů a v celé Horní Lužici je vytvořeno mnoho muzeí. Některé z obrovitých kolosů se podařilo přeměnit v muzejní exponáty. V oblasti je mnoho dřívějších muzeí, která dokumentují historii života Lužických Srbů. Historie Slovanů lze sledovat i ve zvycích, které jsou udržovány v mnoha obcích i městech. Jednou z nejvýznamnějších akcí jsou velikonoční jezdci a hlavním centrem folkloru je obec Schleife. Novější historie je zachycena v muzeích, ale také na volných prostranstvích v celé řadě míst oblasti. V Knappenrode funguje celý důl jako muzeum. Největší pozornost však je věnována sportovním aktivitám. Na jezerech bude lodní doprava, mohou zde přistávat i hydroplány a vodní sporty obohatí nové disciplíny. Jezera budou propojena kanály a jako jediná v Evropě umožní dálkové plavání nebo cestování na lodích. Vznikne unikátní krajina, která nemá v Evropě obdoby.“ Jak to bude s komunikacemi v nové krajině a sportování v okolí jezer? „Komunikace jsou projektovány jak pro pohyb sportovců, tak pro zásobování a nutnou dopravu osob. Nejvýraznějším prvkem jsou mnohakilometrové inlajnové tratě, které mohou využít cyklisté i inlajnisté či obyčejní turisté. Málo zvlněná kresba tras umožní pohyb každému, kdo bude chtít obdivovat přírodu a na druhé straně i tomu, kdo bude chtít prožívat rychlý pohyb ve větším prostoru. Důležité je i snadné dosažení všech míst u jezer z dálnic na Berlín nebo Görlitz.“ Změní se i architektura obytných nebo účelových zařízení? „Už teď vznikají zařízení, která dosud tady nikdo neznal - architektura na vodě, hausbóty a celé vodní osady, kempy, stanové osady, golfová hřiště, přístaviště a třeba i grilování na člunu, což je možné už dnes vidět třeba na jezeře Geierswalder. Staví se nejrůznější monumenty rozhleden nebo celá moderní muzea. Pro běžné koupání bude k dispozici všude dostatek hygienických zařízení a dostatek možností občerstvení a ubytování. Jezerní krajina nabízí pořádání nejrůznějších sportovních soutěží i vrcholových mistrovství... „Pro sport tady bude nekonečné množství příležitostí. Dokonalá plocha asfaltových tratí pro inlajn v okolí jezer je využívána řadou sportovních spolků. Pořádány jsou soutěže pro všechny věkové skupiny a na internetu je možno číst již dnes o účasti mnoha českých jednotlivců i kolektivů. Oblíbený je už dnes závod Lausitzer 100, závod pro pěší, běžce, inlajnisty i cyklisty, plavecká soutěž dálkařů na trati 4,5 kilometru či Knappenman jako největší triatlon Lužice a celého východního Saska. Intenzivně pracujeme na tom, aby se během nejbližších let stal velkou mezinárodní soutěží. Na některé závody přijíždějí už dnes jednotlivci i skupiny sportovců z Čech. Předpokládáme, že oblast jezer, která je z Liberce k dosažení okolo sta kilometrů, bude pro svou přírodní krásu i krásu lidských výtvorů oblíbeným místem sportování i rekreace. Byli bychom rádi, kdyby se pro Čechy stala jezerní krajina Lužice i pro svou lužicko-srbskou kulturu a slovanskou vzájemnost místem častého pobytu.“ Ústecký deník 18.11.2011.Zpracoval Milan Turek . | |