Odpověď saského ministerstva školství(MM) | 23.8.2003 |
|
Saské státní Ministerstvo školství Členům koordinační rady projektu Lužice a EU, panu PaedDr. Jiřímu Týřovi Žitavská 673 463 34 Hrádek nad Nisou Drážďany 15.8.2003 Zachování lužickosrbské školy v Chrósćicích Vážené dámy a pánové, vážený pane doktore Týři, děkujeme Vám za Váš dopis panu státnímu ministrovi Prof. Dr. Mannsfeldovi, který pověřil příslušné oddělení ministerstva odpovědí. Z Vašeho dopisu je vidět, že jste se problematikou lužickosrbské školy v Chrósćicích zevrubně zabývali. Přece si dovolím přidat několik, pro Vás možná nových, stavebních kamenů do mozaiky vytvářející obraz věci: Ve Svobodném státu Sasko je dosud provozováno šest lužickosrbských základních škol druhého stupně (Mittelschule) - dvě v okrese Budyšín a čtyři v okrese Kamjenc. V současnosti (ještě) rozlišujeme třídy typu A - třídy, kde je lužická srbština vyučována jako mateřský jazyk a třídy typu B, kde je vyučovacím jazykem předmětů němčina a vyučuje se zde se též lužická srbština. Každý z těchto dvou typů tříd má tedy svá vlastní pravidla ve vztahu k vyučovacímu jazyku: • Ve třídách typu A jsou od páté třídy vyučovány v lužické srbštině předměty biologie, zeměpis, náboženství, pracovní vyučování, výtvarná výchova a dějepis a později k nim přibývá ještě občanská nauka. Ostatní předměty jsou vyučovány v němčině. • Ve třídách typu B probíhá výuka v němčině. V těchto školách je poskytována výuka lužické srbštiny. V budoucnosti se má vyučovat podle nové koncepce, která se nyní právě vytváří (podrobnosti jsou na marvin.sn.schule.de/-ci/download/mw_la_sorbisch.pdf). Jako zvláštnost je nutné poznamenat, že dvě lužickosrbské základní školy druhého stupně (Mittelschule) v Ralbicích a Chrósćicích (vzdálené jen asi 6 km) mají jen výuku typu A. Ostatní čtyři školy mají výuku obou typů. Dvě další školy (s třídami A a B) jsou od Chrósćic vzdáleny 4 a 8 km. Historicky to vzniklo z polytechnických škol z NDR, kdy v každém místě s lužickosrbskou školou byl první (Grundschule) i druhý stupeň (Mittelschule) lužickosrbské školy. Na lužickosrbské školy druhého stupně se pak hlásí téměř všichni žáci z místních škol prvního stupně (kromě Radworu). Pravidlem je, že 100 % žáků z prvého stupně lužickosrbské školy přechází na stupeň druhý. Tradičně dochází k přechodu na gymnázium teprve po šesté třídě (po prvním stupni základní školy navštěvují žáci v Sasku od třídy páté druhý stupeň základní školy, ve které je nabízeno zakončení základní a reálné školy nebo gymnázium, které vede k přípravě na vysokou školu). Svobodný stát Sasko garantuje udržení lužickosrbských základních škol prvního stupně (Grundschule) na základě zvláštního významu pro osvojení jazyka i poté, kdy počet žáků je menší než 10. Tím by měla být Vaše obava, že část kulturního genofondu Evropy zmizí, přinejmenším ze strany škol rozptýlena. V minulých školních letech se na druhý stupeň lužickosrbské školy v Chrósćicích (Mittelschule) hlásilo sedmnáct žáků ve školním roce 2001-2 a sedm žáků ve školním roce 2002-3. Pro školní rok 2003-4 se zase přihlásilo jen sedm žáků. Také v budoucnosti lze těžko očekávat, že počty žáků v prvním stupni chrósćické školy (Grundschule) umožní mít ve druhém stupni (Mittelschule) víc než 10 žáků ve třídě. Existuje přitom identická nabídka školy v bezprostřední blízkosti. Nejde tu o první stupeň (Grundschule), ale o druhý stupeň základní školy pro 10 - 16leté žáky (Mittelschule), kteří mohou využít stejné nabídky ukončení základního vzdělávání v 6 km vzdálených Ralbicích. Tamní škola může nabídnout na základě počtu žáků koncept druhého stupně školy (Mittelschule) s diferencovanou výukou v hlavních předmětech. Toto řešení poskytuje více možností ve volitelných předmětech a v mimoškolní oblasti. V budoucnosti je v okrese Kamjenc pro druhý stupeň základní školy (Mittelschule) k dispozici asi 50 dětí na ročník (pro čtyři blízko ležící školy druhého stupně). Také zbývající místa se školami druhého stupně mohou být provozována jen s výjimečným povolením a jsou strpěny jen na úkor dodatečné vzdělávací nabídky. Ze strany obcí a společenských organizací nemohl být podán žádný návrh, který by bral v úvahu prohlubující se snižování počtu žáků. V důsledku toho bylo na chrósćické škole druhého stupně (Mittelschule), s nejnižší poptávkou, v souladu s plánováním školní sítě v okresu Kamenz, pozastaveno vyučování. Druhý stupeň lužickosrbské školy (Mittelschule) v Chrósćicích není uzavřen z nedostatku peněz nebo ze zlého úmyslu vlády nýbrž na základě dramatického snižování počtu žáků. Od roku 1998 muselo být ve svobodném státě Sasko uzavřeno celkově přes 550 škol – školou v Chrósćicích se to poprvé dotklo lužickosrbské školy. Zvláštní význam škol pro jazykový rozvoj způsobuje, že saský stát právě v této oblasti postupuje velmi citlivě. Na lužickosrbských školách prvního stupně (Grundschule) mohou být v jednotlivých případech také třídy s méně než 10 žáky. Na navazujících školách druhého stupně (Mittelschule) nemůže být potom tato zvláštnost akceptována, když jsou v sousedství k dispozici srovnatelné školy. Na tomto základě nevzniká z pohledu saského státního Ministerstva kultu žádná nutnost dále provozovat tyto školy s pomocí prostředků EU. Nehledě k tomu, že to také není realizovatelné. Možnosti použití prostředků EU jsou krátce vysvětleny v následujícím: Použití prostředků ze strukturálních fondů (EFRE) pro výstavbu školství je podle ustanovení článku 11. předpisu (EG) 1260/99 problematické. Podle tohoto ustanovení nesmějí být prostředky ze strukturálních fondů použity na veřejné výdaje. Znamená to, že jimi nesmějí být financovány původní (originární) úlohy státu. Výstavba školy ale patří zásadně k původním úlohám státu. Přicházelo by eventuálně v úvahu financování ze vzdělávacích programů s přeshraniční složkou prostřednictvím EU fondu pro společenské iniciativy INTEREG III A. Předpokladem by tu byl přeshraniční vzdělávací projekt na česko-saském příhraničí, který by přinesl zlepšení přeshraniční spolupráci. Tyto projekty mohou ale jen doplnit normální výuku a jsou povolovány zásadně jen na dva roky. Chrósćice ale neleží v požadované oblasti. Tou by byl z oblasti osídlené Lužickými Srby jen okres Budyšín. Chrósćice leží v oblasti takzvaného flexibilního uspořádání, což znamená omezení možnosti poskytnutí prostředků. Podle nynějšího plánu saského Ministestva školství jsou volné prostředky k dispozici až koncem roku 2004. K některým podstatným bodům Vašeho přiloženého projektového návrhu: Poukazujete na možnosti bližší spolupráce mezi Českou republikou a Lužickými Srby především v oblasti vzdělávání. Konkrétně se dovoláváte podpory pro vzájemné setkávání a komunikační prostředky: Saské školy bezpochyby uznávají mezinárodní spolupráci jako prostředek svého dalšího vývoje. Výměna poznatků a zkušeností a také osobní kontakty jsou pokládány za nejlepší vhodné možnosti, jak podporovat mezikulturní poznávání, obohatit učení a vyučování a jak prostřednictvím osobních kontaktů vytvářet důvěru a porozumění přes národní hranice. Mezinárodní výměny mezi žáky a učiteli jsou chápány jako prostředek intenzivního individuálního vývoje, profesní přípravy a přípravy na život po skončení školy. Úlohou škol je podporovat a iniciovat příslušné učební procesy. Partnerství škol vytváří pro žáky a učitele rámec spolupráce se zahraničními partnery při které získávají kus vícestranné a mnohotvárné životní zkušenosti. Z celkových 664 partnerství škol s odpovídajícími vzdělávacími zařízeními v cizině jich je 131 s Českou republikou, 87 s Francií a 84 s Polskem. Saské Ministerstvo školství dává k dispozici velké prostředky na podporu takovýchto záměrů. Téměř všechny lužickosrbské školy v Sasku mají odpovídající kontakty s českými vzdělávacími zařízeními. Autoři studie poukazují na možnost využití prostředků z EU. Pro obsahovou spolupráci škol dává EU rozsáhlé prostředky například v rámci programu Sokrates a tyto prostředky jsou v Sasku plně využívány. Dále mluvíte o vytvoření možnosti studia v České republice. Pro to je bezpochyby velmi důležitým předpokladem ovládnutí češtiny. Pro to byly ve spolupráci s českým Minterstvem školství, mládeže a tělovýchovy v Sasku vytvořeny odpovídající možnosti. Jde především o dvoujazyčné, dvounárodnostní německo-české gymnázium F. Schillera v Pirně. Důležitým cílem vzdělávání na této škole je získání schopností studovat v obou zemích. Tato nabídka této školy nebyla podle dostupných informací lužickosrbskými dětmi doposud využita. Pro školy, které nabízejí češtinu jako cizí jazyk, existuje možnost vzít do výuky českého dvojjazyčného asistenta. Saské Ministerstvo školství dává na tohoto asistenta příspěvek ve výši 703 eur měsíčně. Srbské školy doposud nevyužily ani tuto šanci. S přátelskými pozdravy Dr. Ulrich Reusch Ministerialdirigent Poznámky k překladu: V Česku rozumíme základní školou školu s ročníky 1-9 a rozlišujeme v ní dva stupně. V Německu se "základní školou" (Grundschule) rozumí vždy jen škola s ročníky 1-4 a analogie našeho druhého stupně ZŠ, tedy škola s ročníky 5 -10 se tu nazývá "střední škola" (Mittelschule). V českém překladu je použito analogií první stupeň ZŠ (= Grundschule), druhý stupeň ZŠ ( = Mittelschule ) Internetová adresa uvedená výše, která souhlasí s originálem dopisu saského ministerstva, bohužel nevrací žádnou odpověď. Další údaje na internetové adrese luzice.dts.cz. | |