Chotěbuz vyjádřila solidaritu s Lužickými Srby(MM) | 9.1.2004 |
O současném stavu menšinový práv Lužických Srbů i plánovaném snížení finančních prostředků pro rozvoj tohoto nejmenšího slovanského národa jsme požádali rozhovor s paní starostkou města Chotěbuz Karin Rätzelovou (nezávislá). Jak hodnotíte jako primátorka města Chotěbuz rozhodnutí městského zastupitelství podpořit Nadaci lužickosrbského národa? Jaké byly motivy tohoto rozhodnutí? Jsem velmi ráda, že chotěbuzské zastupitelstvo přijalo toto rozhodnutí, kterým naši zastupitelé potvrdili naši komunální spoluodpovědnost za zachování lužickosrbského národa. Myslím si, že hlavní motiv tohoto rozhodnutí spočíval ve vůli podpořit naše lužickosrbské spoluobčany v zachování jejich jazyka a identity. Byl to také znak solidarity většinového obyvatelstva s menšinou. Zvláště mě těší, že toto rozhodnutí bylo navrženo napříč frakcemi a jednohlasně jimi přijato. Jak došlo k tomu, že toto rozhodnutí bylo jednohlasně schváleno napříč politickými kluby? V našem městském zastupitelstvu je zastoupeno 7 klubů. Při tomto jejich velkém počtu a různých názorech jsou společné návrhy velmi vzácné. Když se však jednalo, v zájmu zajištění kulturní práce lužických Srbů, tak došlo k tomuto společnému návrhu. Toto ukazuje, že ve všech klubech existuje politické vědomí, že demokracie bez dodržování menšinových práv je nemyslitelná. Kteří poslanci s touto myšlenkou přišli jako první není tak důležité, jako že všichni poslanci tento návrh podpořili. Jaké problémy vidíte v úsporných opatřeních braniborské vlády pro lužickosrbské spoluobčany v Chotěbuzi a Lužici? Prováděné rozpočtové škrty ze strany naší zemské vlády představují skoro 1/3 (800 tis. EURO) z dosavadního braniborského příspěvku do Nadace lužickosrbského národa. Což samo je velká částka. Problém je o to větší, že podle právního ujednání může nyní také Spolková vláda a saská zemská vláda snížit své podíly o 1/3. Když uvážíte, že na jedné straně Srbové museli již přestát podstatné snížení v minulých letech a na druhé straně veškerá jejich kulturní zařízení jsou unikátní, tak je to nepříjemná situace. U nás v Chotěbuzi se obáváme v této spojitosti o další existenci našich lužickosrbských školek Witaj a naší německo-lužickosrbské základní školy v městské části Žylow. Plánované snížení může mít také negativní dopady na chotěbuzské lužickosrbské muzeum, na oddělení Srbského ústavu a lužickosrbského oddělení chotěbuzské střední školy. Hrozí tak kulturní ztráta nejen pro srbské spoluobčany ale také pro celé město Chotěbuz. Co podniká samo město Chotěbuz pro své lužickosrbské Chotěbuzany? Chotěbuz se od počátku hlásí k lužickosrbské sídelní oblasti. V městských stanovách je zapsána povinnost a vůle k zachování práv lužickosrbských spoluobčanů. Oficiální název našeho města je dvojjazyčný Cottbus/Chośebuz. Naše město je první obec, která začala s projektem Witaj na revitalizaci lužickosrbského jazyka v dětských školkách. Samotná chotěbuzská správa je dvojjazyčná. Lužickosrbští spoluobčané se mohou se svými záležitostmi obracet na úřady slovem a písmem ve své mateřštině. Pro realizaci těchto práv město Chotěbuz zřídilo úřad pověřence pro lužickosrbské záležitosti, který je mi přímo odpovědný. Naše zastupitelstvo vytvořilo také výbor pro práva menšin. K 850letému výročí založení města v roce 2006 bude lužickosrbská část dějin a současnost náležitě připomenuta. Kdo se jinak zajímá o běžný den našeho dvojjazyčného města ten je námi kdykoliv vítán. Poznámka redakce Prostřednictvím Nadace lužickosrbského národa se financuje ze spolkových a zemských prostředků kulturní činnost Lužických Srbů. Od roku 1990 klesají statní dotace, z původních skoro 21 mil EURO (42 mil. DEM) na dnešních 16 mil EURO. Spolková vláda přispívá polovinou této částky a země Sasko a Braniborsko dávají zbytek. Radek Vogl |