Lubi přećelki a luby přećeljo,
chcu Was skedźbnić na jara dobre dźěło Radia Opole zańdźeny tydźeń we Łužicy a z demonstracije w Berlinje (28.-29.05.2008). Hlej
http://www.radio.opole.pl/?kat=akcje&subkat=serboluzyce
Serbski postrow!
Jurij Łušćanski

Na 29.5. je naplánovaná další srbská demonstrace, tentokrát v Berlíně.
Více na http://www.runjewonline.info/p181.html

jestem z polski bardzo mnie urzekla kultura Łużycka
jest niesamowita marze otym by kiedyś w Polsce możnaby urządzić jakiś festiwal zwiazany z Łużycami

Pěkný den,
bude výborné, pokud:
1. nezůstanete skrytý/á jak anonym, ale dáte nám vědět, kdo jste
2. sám/sama se přispějete svojí pomocí (například tím, že sestavíte text k lužickosrbské kuchyni ;-) Co vy na to?
Společnost přátel Lužice je sdružením, které nemá zaměstnance a kde tedy vše závisí na ochotě členů a příznivců.
Miloš Malec

Dobrý den,
doporučuji dát na web aspoň malý kurz lužické srbštiny, protože jenom dobrý den a dobrou noc nestačí. Také v nabídce knih není informace o tom, že by se mohlo koupit někde v Česku slovník či konverzační příručka k tomuto jazyku, resp. jazykům (horní a dolní lužická srbština.
Také by zde mohla být rubrika Vaříme po lužickosrbsku! A zda v nějaké české restauraci nevaří podle těchto receptů.

V lužickosrbském časopise Plomjo/Plomje vychází velmi hezky zpracovaný seriál o česko-srbským Sokolském spolku..., bylo by velmi záslužné, kdyby se tento text přeložil do češtiny a více šířil mezi nás.
Za další mne udivilo, že webové stránky uvádí rubriku povrchové dóly, ale již se značně archaickými aktualitami. To samé je u školství...
Také mne velmi udivilo a souvísí to s informační zanedbaností tété webové prezentace, že zde není ani řádku o tom, že se v Praze koná/konal veletrh Svět knihy, tedy knižní veletrh, kam tradičně přijíždí Lužickosrbská prezentace a mají zde svůj stánek s knihami, nikde žádná informace o tom, že jako tradičně zde nabízeli prodej knih s velkou slevou oproti nákupu v Lužici v SRN.
Velmi mne také udivilo, že se letos nekonal žádný kulturní doprovodný program...

Kdo chce vidět fotky ze srbské demonstrace v Budyšíně,nechť se podívá na stránky www.runjewonline.info
Naleznete je i v našich odkazech

K tomu bych ještě rád podotknul,že z Dolní Lužice pochází více aktivit k záchraně jazyka,než v Horní.Myslím tím nejen Witaj,ale též například vznik Serbske ludowe strony a vůbec větší zainteresovanost v politickém životě.Není bez zajímavosti,že jak Serbski dom,tak i Serbski muzej v Chotěbuzi jsou celkem nové organizace.Vůbec se například Chotěbuz snaží,aby byla vnímána jako dvojjazyčné město a už vytušili i turistický potenciál,protože pro lidi je zajímavé vždy to odlišné.Možná,že za větší veřejný život zde může i odpor proti pokračující těžbě uhlí.

K masové germanizaci v Dolní Lužici došlo v době, kdy se Dolní Lužice stala součástí Pruska. Děti nesměly mluvit ve škole lužickosrbsky, Lužičtí Srbové nemohli mít své učitele a kněze atd.
V současné době díky školskému systému Witaj (viz tyto stránky) se dolní lužická srbština uchovává a doufejme, že časem se i rozšíří.
Vše závisí jednak na aktivitě Lužických Srbů a dále na vstřícnosti německých institucí. Pomoci můžeme i my, přátelé Lužice v ČR.

Vážení přátelé, dovoluji si upozornit na svůj příspěvek v časopise Navýchod 2/07 (www.navychod.cz) Horní Lužicí za Lužickými Srby, který popisuje putování Horní Lužicí, kde je dosud lužický jazyk zachován. Nemáte někdo postřehy či poznatky, případně odkazy na nejnovější články či studie o poměrech v Dolní Lužici, kde postupuje výrazně rychleji proces germanizace a asimilace?