Doufám,že se oslavy 100let SPL vydaří a všem se budou líbit.Snad se nám v budoucnu bude dařit nejméně tak,jako letos.Takže krásné dva dny spojené s Lužicí!

Treba si uvedomit, že Lužickí Srbi sú posledným pozostatkom kedysi rozsiahleho slovanského osídlenia východnej časti Nemecka. Rieka Labe tvorila prirodzenú hranicu medzi Slovanmi a Germánmi. Žilo tam viacero slovanských kmeňov medzi nimi najznámejší boli Drevanskí Polabania, ktorí však definitívne vymreli už v 17. storočí. Taktiež Rujana, bola osídlená výlučne Slovanmi.
Títo Slovania nevymreli doslova ale vymizli práve tak ako teraz miznú Lužickí Srbi, asimilujú sa, stávajú sa súčasťou nemeckého národa.
Myslím si, že Nemci sa myšlienky "vyčistenia" svojho územia od slovanského živlu nikdy nevzdajú, ibaže prechádzajú od barbarských foriem asimilácie k formám pokryteckejším, no rovnako odsúdeniahodným.
Drevanských Polabanov asimilovali prostredníctvom zákazu používania drevanského jazyka (za neuposlúchnutie hrozil hrdelný trest)ale predovšetkým cestou oficiálnou, takpovediac "kupovaním", či presnejšie korumpovaním polabskej šľachty, ktorá prijímajúc nemčinu stávala sa "nasledovania hodným" príkladom aj pre svojich slovanských poddaných.
Lužickým Srbom dnes nik nevyhráža smrťou (pevne dúfam, že nie) za používanie ich rodnej reči, no zatváranie škôl prinesie, nesporne, podobný efekt.
Je smutné, ak sa krajina, ktorá sa ešte nedávno hrdila titulom jednej z najvyspelejších ekonomík sveta obáva drobnej slovanskej minority žijúcej na jej území a pokúša sa ju exterminovať tak prízemným spôsobom, akým je práve zatváranie lužických škôl.

Prodám :

Název : Krátká příručka hornolužické srbštiny. ( Stručná mluvnice, rozhovory a korespondence ).

Autor : Dr. Josef Páta

V Praze 1920, Vydal Českolužický spolek " Adolf Černý ". Vytiskla Politika.

Vazba : měkká, formát A5, 116 str., vazba je na svuj vek evidentne pouzita ( jde o velmi zachovaly papir, tisk neposkozen, jen jiz moc nedrzi ve vazbe.

Obsah : Uvod, hlaskoslovi ( s priklady ), tvarosloví ( s priklady ), nekolik poznamek ze skladby, rozmluvy českohornolužické se strucnou korespondencí -

cast I. - ( pocasi, nakup, u lekare apd - klasicka temata )

cast II. - strucna korespondence

Prodam bud pres aukro nebo na dobirku pres e - mail : aldajonak@seznam.cz

PS: Česko-lužický věstník, něco literatury, informační tiskoviny a možná i noviny budou k dostání.

Dobrý den,
co se týká přednášek, budou krátké a populárně zaměřené, tedy doporučuji ...
Kromě přednášek bude v pátek i sobotu na programu film a hudba, v sobotu cesta po Vyšehradě se vzpomínkou na významné Lužické Srby.
Kromě toho všeho se bude konat zcela neformální, neoficiální a nevázané ;-) posezení v hospodě Krásný ztráty poblíž Národní knihovny (viz http://www.krasnyztraty.cz) po skončení pátečního programu, zhruba od 19:30.
Srdečně Vás zveme.
Miloš Malec

Přečetl jsem si program oslav a chci se zeptat,zda bude i něco méně formálního než přednášky a zda bude k dostání nějaká literatura,nebo noviny?Jinak přeji Společnosti do dalších roků hodně úspěchů!

supr

Přátelé Lužických Srbů,
Konečně lze chytat LUŽICKO-SRBSKÉ
rádio přes internet,
viz
www.mdr.dr
- najít RADIO SACHSEN
- poté SORBISCHES PROGRAM,
- pak už lze kliknout na
trikolólu, čímž se dostanete na srbský jazyk
a pak už kliknout na vysílání na živo,
v REAL PLAYER nebo WINDOWS MEDIA PLAYER
- lužicko-srbsky to hraje jen v hodinách,
kdy opravdu na živo vysílá Serbski Rozhlós,
ty časy vidíte v diskuzi asi o dva příspěvky
nazpět.

MĚJĆE SO RJENJE!
BOŽEMJE!
Váš MK

Ve Wjelbiku jsem byl 2 x, poprvé s rodinou asi před 3 lety, když jsme si udělali dovolenou v Lužici. Bohužel bylo plno. Mluvili jsme se šéfovou. Mluvila krásně hornolužicky, ale
strašně rychle. Takže návštěva se nekonala. Podruhé jsem
do Wjelbiku zašel asi před 2 lety na večeři, někdy v lednu 2005 když jsem by v Budyšíně. Bohužel tam byli asi jen ti učni, co se týče obsluhy, tedy dvě mladá děvčata. Lužickosrbsky na mne nepromluvil nikdo ani slovo, ač jsem se snažil mluvit česky, slovensky i polsky, čímž jsem si naivně myslel, že je povzbudím používání mateřstiny. Bylo vidět, že mi nerozumí ani slovo a zřejmě ani nerozezávají
jednotlivé jazyky !!!! Nakonec jsme se dohodli s personálem na němčině a hned se jim ulevilo. Bald wie möglich wurde alles, auch die sorbische Hochzeitsuppe bestellt, gegessen und bezahlt..Kuchyně byla dobrá, o tom není sporu, jen co se týče slovanské nebo vyjimečné atmosféry, tak tu jsem zde nezažil. Prostě jedna z mnoha restaurací v dnes už německém Bautzenu....

Srbské rádio byste na Maršovicích mohl chytit, obzvlášť
jestli bydlíte trochu výše. Nejlépe to jde nahoře
na kopci v točce. V Jablonci jsou různá místa, ale
doma to chytnu. Nejlépe to vysílá při cestě na Dolní
Černou Studnici, ale na kopci je konec. FM 100,4
Vysílá to Po-Pá 6.00 - 9.00 hod. v hornosrbštině,
a 12.00 - 13.00 h v dolnosrbštině
So 6.00 - 9.00 v hornos.
Ne 11.00 - 12.30 v hormos. a hned navazuje 12.30 - 14.00
v dolnosrbštině.
Kromě různých aktualit tam také hrají na přání,
k narozeninám a lze am slyšet i české a moravské
písničky, dechovku jejich i naši atd, něco foklóru.

No není to pěkné, když třeba jedete a oni Vám zahrajou
a zazpívají česky "Nemelem, nemelem". To je super "cizina"...