Dobrý den, velmi děkuji za vstřícnou reakci.
Dočetla jsem se, že na Bílou sobotu se jí velikonoční pletenec a perník. Netuším však, jestli je to něčím speciální. Ani nevím, zda si pletenec představit sladký nebo slaný a jaký perník (jestli obdoba vánočních perníčků nebo spíš perníku, do kterého se přidává prášek do perníku).
Přeji hezký den!

Dobrý den,
nejsem sice odbornice na lužickosrbskou kuchyni, ale co si pamatuji z návštěv velikonoční Lužice, myslím, že nebylo nic specielně napečeno sladkého, co by pro nás bylo neznámé. Zkusím ještě popátrat po známých, kteří zde žijí nebo žili.
S pozdravem, Klára Poláčková

Dobrý den,
obracím se do diskuze s možná nezvyklým přáním a dotazem. Ráda bych se dozvěděla, zda se v Horní Lužici nepeče o Velikonocích nějaké typické pečivo a pokud ano, kde by bylo možné na něj sehnat recept?
Přeji příjemné březnové dny a předem děkuji za případnou odpověď.
Kateřina

Jestli má "hrádecká kostra" zde nějaké příbuzné nebo ne, měly dokázat odběry genetického materiálu u několika potomků původních německých obyvatel. Pokud někdo ví, jak odběr dopadl, napište to sem. Avšak s ohledem na to, že Hrádek dvakrát v historii vyměnil svoje obyvatelstvo /třicetiletá válka a poválečný odsun/, tak by to byl zázrak. Navíc Balkánec nemusel zanechat potomstvo. Osobně si myslím, že se u něho jednalo o mravní poklesek. Nasvědčují tomu peníze /vydání města nepříteli atp./.

Děkuji panu Michaelu Wolfovi z Neustadtu v Sasku za vyčerpávající odpovědi a přeji jemu i ostatním příznivcům lužickosrbské otázky mnoho zdaru a radosti. Jana Číhalíková

Dobrý den,
ráda bych požádala o radu, příp. zprostředkování koupi Malého prince od A.de Saint- Exupéryho v horno a dolnosrbštině - můj známý si vytváří sbírku vydání Malého prince v jazycích světa, upozornil mě na tuto možnost a má zájem. Nenašla jsem na internetu odkaz na knihkupectví v Čechách, které by tyto knihy u nás prodávalo.
Pokud mi můžete pomoci jakoukoli informací (viděla jsem jen vyfocený přebal knihy, vydáno v Německu), napište mi prosím na výše uvedený e-mail. Velice Vám děkuji, Jana Číhalíková

Lidskou mentalitu vždy ovlivňuje či dotváří prostředí, ve kterém daný člověk žije. Srbové v německém prostředí chtě nechtě přejímají vzorce chování většinové společnosti i s ohledem či pohledem na ostatní slovanské národy. To je pro jejich identitu nanejvýš nebezpečné - mohlo by se stát, že z nich časem budou jen srbsky hovořící Němci, zbožné to přání už Adolfa Hitlera. Proto jsou důležité osobní vazby s ostatními Slovany a také posilování srbských samospráv, protože láska k vlasti začíná vždycky za humny.

S obsahem článku v zásadě souhlasím. Při vší úctě k Domowině, v parlamentní demokracii se řeší problémy v parlametu, nikoli na schůzkách politické reprezentace sice ze střechovou organizací, ale přece jen úrovní občanského sdružení,tedy asymetricky. Pokud části Lužických Srbů vadí současné vedení strny, je na nich, aby je změnili.Nemělo by se však příslovečně s vodou z vaničky vylít i dítě.

Ta mapa je poměrně velká a obrázek by sice byl hezký,ale nic by jste na něm neviděl.Doporučuju,stavit se v Semináři a okouknout na vlastní oko.

Jak to myslite?