Tak jsem měl možnost zúčastnit se slavnostního návratu do Lužického semináře.Myslím,že akce byla povedená a většině se líbila.Škoda,že Srbové celkem spěchali domů.
Teď by mne ale více zajímalo,jak bude seminář využíván a jak často a kdy bude otevřen.Počítá se třeba i s nějakou výstavou?Doufám,že znovu budou i přednášky,protože nevyužít tak krásnou místnost by bylo opravdu škoda.
A ještě bych chtěl znát za jakých podmínek a kdo si bude moci půjčovat knihy z knihovny.

No ako fakt že to je nezmysel rušiť tú školu, ale očividne niekomu až príliš prekáža. Ale nesmiete sa aj tak nikdy vzdať.

Vážený pane Papaziane,
důvod je velmi prostý: v letošním roce se pořádání této akce nikdo neujal. Nikdo ani nepředložil dlouhodobou koncepci tohoto kulturního podniku, jak již před 2 lety žádalo předsednictvo SPL.

Mohu vás ale pozvat na kulturní večer, který bude věnovaný významnému lužickosrbskému básníkovi J. B. Ćiśinskému a který se bude konat 7.11.2009. (Zatímco vámi zmíněné akce byly pořádány pod názvem "Serbske nalěćo", tuto akci lze pojmout jako "Serbsku nazymu").

Děkujeme za starost o osud lužickosrbské kultury v Praze,
Miloš Malec
místopředseda SPL

Dobrý den,
proč se letos nekonalo tradiční Serbske nalěćo v Praze? Chystá snad Společnost nějakou jinou novou tradici? Proč ale rušit zavedenou značku? Neúcta k vytvořené tradici těžce vybudovanou našimi předchůdci považuji za pochybení stávajícího vedení Společnosti přátel Lužice.

Pravdivý historický příběh o knížeti Miliduchovi, který roku 806 bránil vojsku
Karla Velikého, aby prošlo podél Labe do Čech. Napínavým dějem
prostupuje Miliduchův hluboký vztah ke své rodině, zemi a jejím lidem
a také četná poselství do dnešní doby.

Od příštího týdne by měla být v běžném prodeji
kniha Vítr na věčnost. Kdo má zájem, ať si pospíší, náklad není vysoký.Ptejte se u svých knihkupců.

Vážený pane,
děkuji za zájem o téma i Vaše solidní znalosti. Chtěl bych upozornit, že na www.tisicileti.cz jsem právě zveřejnil článek Gablona a Jablonná. Poněvadž jste dobře mocen češtiny, můžete si jej případně přečíst - je však dosti obsáhlý. Připomínky - jakékoliv, by byly vítány a v tom i o osadě a jméně Jablonc a jeho chápaného významu u místních Srbů.
Jinak máte pravdu, že vycházím z jižní Srbštiny a Chorvatštiny, domnívám se ale, že slovní zásoba všech těchto jazyků by měla být obdobná - nebo alespoň kdysi byla.
Hezký den

Pro pana Hakla a ostatní, které by zajímalo něco bližšího o velikonočních jízdách křižáků posílám odkaz na mé fotoalbum z letošní akce v Róžantu a Ralbicích.Je tam také něco málo z Drážďan a Budyšína.
http://rehaak.rajce.idnes.cz/Velikonoce_v_Luzici_2009/

Dobrý den,
prosím Vás nesdělil by mně někdo v jakých místech u Budyšína se odehrávla bitva Napoleona s Prusy a zda někde v okolí není památník na tuto bitvu.Např maršála franc. armády Duroca ,který zde padl.

Děkuji moc Karel z Děčína

Znám "jablo" jenom jako staročeské slovo s významem "jablko". V české Wikipedii jsou tři teorie o původě jména Jablonca: http://cs.wikipedia.org/Jablonec nad Nisou.
By bylo důležité vědět, zda Jablonec n. N. je české abo německé založení. Jablonec byl dlouho německé město, ale byl on také německé založení? Pokud ne, tak nevěřím, že německá teorie je správná. Ale nejsem Čech a vlastně jste se zeptal, který původ má jméno lužickosrbské vsi Jabłońc.