Podle jiné verze jablo znamenalo mýto. Ve všech Jabloncích tedy zřejmě mohlo být vybíráno mýtné. Co se týče Jablonce n. N., podle české pověsti byla na křižovatce jabloň, která dala jméno městu. Podle německé verze křižovatka připomínala vidličku - Gabel; od toho Gablonz.

Jabłońc pravděpodobně znamená "sídliště u jabloně" (podle německého zdroje). Může být, že si pletete lužickosrbštinu s (jižní) srbštinou? Mně se zdá, že miníte jižní srbštinu resp. srbochorvatštinu. Lužickosrbské slovo za srbochorvatské slovo "jablan" - česky "topol" - je "topoł".

Pozdravy z Německa,
Michael

Vážení, potřeboval bych kontaktovat někoho kdo blíže zná poměry v okolí obce Jabłońc. Zajímalo by mně, jaký význam jménu přikládají místní. V češtině atd. evokuje význam jabloň, avšak v srbštině by měl být blízký jménu jablanac - Topolná. Může někdo vysvětlit, nebo alespoň poradit?
Díky.
Merta

Rád bych se tu zeptal,jestli někdo z vás byl o velikonocích v Lužici,viděl nějaké to procesí a vůbec ruch okolo toho a jaké má zážitky.

Přidali jsme na náš web www.atis.cz novou nabídku a to dovolenou v Horní Lužici. Jedná se o Hostinec / Gasthof
K lipje / Zur Linde / pana Kubici v Lejně /Lehndorfu /.
Kromě přiznivé ceny a řady turistických atrakcí v okolí čeká české hosty seznámení se srbskou kuchyní, Krabatovo pivo a další. Lužice si určitě zaslouží větší pozornost
českých turistů než doposud..

A ještě jedna donrá zpráva:Serbski institut má vylepšené internetové stránky,viz odkazy

Tak v televizi říkali,že si můžeme koupit jednu vesnici v Lužici.Byl nebo byla to Libón.Nevím jestli si pamatuji přesně,ale cena měla být 300000 euro.Tak by jsme ji mohli koupit a zavést feudální systém.

Vážení přátelé Lužice,

do velikonoc vyjde kniha s čekým názvem Vítr na věčnost.
Pojednává o srbském knížeti Miliduchovi, který bránil vojskům Karla Velikého, aby prošla Srbskem do Čech. Kniha vychází nejen v české, ale také srbské a německé verzi. Máte-li zájem, můžete si knihu objednat na výše uvedené e-mailové adrese. České vydání stojí 200 Kč, srbské 260 Kč a německé 300 Kč plus poštovné. Srbský překlad dělal dr. Vydra a pan Šěrak včetně korektury, německou pak manželé Mayerovi a profesionální překladatelka Mgr. Koutníková, korekturu pak budyšínští němečtí literáti.

Fotografie a článek o "Tabulovém kamenu" je na stránkách Nového Města p. S.
http://www.nmps.cz/clanek.php?clanek=141008

O Smrku, "lužických" vesnicích a lužických jménech více píše Miroslav Nevrlý v Knize o Jizerských horách. Mimo jiné zde uvádí doměnku, že území Čech zahrnovalo pouze oblasti v povodí Labe; Hrádecko a Frýdlantsko tak patřily k Lužici. Povědomí o této "české Lužici" se snaží udržovat lékárna Lužice, viz článek http://www.runjewonline.info/p30.html

Zajímovostí je, že kromě "české Horní Lužice" máme také část Dolního Slezska - Nový Svět, Rýžoviště (od r.1945?) a Mýtiny u Harrachova (od r. 1959)

O trojmezí na Smrku je to velmi zajímavá zpráva - měl byste fotku?